Izraelský útok na jižní Bejrút poškodil i největší státní nemocnici v Libanonu, narušil chod tamní lékárny
Izraelské útoky na jihu Libanonu zabily jen ve čtvrtek nejméně šest tamních zdravotníků. Izrael během více než měsíce intenzivního bombardování útočí hlavně na cíle Hizballáhu. V Bejrútu se jeho útoky soustředí na jižní předměstí Dáhíja, považované za baštu militantního hnutí. Na okraji Dáhíje stojí i největší libanonské státní zdravotnické zařízení – Univerzitní nemocnice Rafíka Harírího. I ta minulý týden pocítila důsledky izraelských útoků.
„Tady vidíte poškozenou fasádu. Tam je lékárna. Tlaková vlna těch bomb rozbila nebo poškodila všechna okna na této straně. Teď je to dočasně zakryté plastovými fóliemi. Střepiny nám poškodily solární systémy tam nahoře,“ ukazuje škody necelé tři dny po útoku Souheir Fawázová, která vede odbor správy nemocničních budov.
Izraelský letecký útok na jižní Bejrút minulý týden nepřímo poškodil i největší libanonskou státní nemocnici. Poslechněte si reportáž Zdeňka Nováka
„Teď nemůžeme využívat část našich zdrojů elektřiny. Ten útok mířil támhle na ty domy,“ ukazuje Fawázová přes ulici za hlavní branou nemocnice, kde jsou za jedním třípatrovým domem vidět sutiny a také několik silně poškozených domů.
Před tím vším stojí auta zasypaná silnou vrstvou prachu ze zřícených budov.
„Útok srovnal se zemí několik domů. A teď vám ukážu, co ta tlaková vlna udělala,“ bere mne blíž.
„Lékárna je otočená směrem k tomu výbuchu a všechna okna na té straně jsou kvůli němu rozbitá. Kvůli tlakové vlně spadly i falešné stropy,“ říká Ra’ída Bítárová, šéfka nemocniční lékárny. Mezi poškozenými místnostmi je i sklad léků.
„Potřebujeme udržovat určitou sníženou teplotu, což teď nemůžeme, protože rozbitá okna nejde zavřít,“ vysvětluje.
Část léků je odklizená na bezpečnější místo. Na jedné z kovových polic leží kontrolní teploměr. Ukazuje 22,5 stupně Celsia, v zápisu z předešlého odpoledne je i víc než 27 stupňů.
Vedle lékárny je příjem pohotovosti. Kromě lidí čekajících na židličkách tam několik hlavně starších lidí posedává i na zemi.
„Většina těchto lidí sem přišla, aby tady našli útočiště, protože nemají kam jít. My se jim teď snažíme najít nějaké náhradní útočiště, protože v nemocnici nemůžou zůstat,“ říká Souheir Fawázová.
„Rakety přiletěly směrem od moře, nesly velmi silné bomby a zničily minimálně tři domy hned u nemocnice,“ přidává další detaily ředitel nemocnice Džihád Saáde.
A doplňuje, jak současná válka Izraele s Hizballáhem proměnila provoz nemocnice. „Protože na jižním předměstí jsou zavřené tři tamní velké nemocnice a protože dalších pět šest nemocnic je zavřených na jihu země a protože obyvatelé z jihu odešli do Bejrútu, nemocnice je zaplněná, ať už lidmi s válečnými zraněními, nebo jinými zdravotními problémy,“ vysvětluje.
„Naše pohotovost je teď velmi vytížená, protože jsme jediná nemocnice, která přijímá pacienty na náklady ministerstva zdravotnictví, takže všichni chudí chodí k nám. Pak je tu velké množství lidí, kteří mají zdravotní problémy kvůli tomu, že jsou mimo domovy a v různých provizorních podmínkách, které špatně snášejí hlavně děti a starší lidé,“ uvádí.
Na severu Izraele zahynuli čtyři občané Thajska. Armáda po téměř týdnu útočila na předměstí Bejrútu
Číst článek
Jak je to s celkovou kapacitou a vytížením Univerzitní nemocnice Rafíka Harírího, pokračuje její ředitel Saáde: „V nemocnici máme 550 lůžek. Kvůli velkému počtu příjmů a válce ale funguje jen asi 70 procent nemocnice. Například oddělení dialýzy a ledvinových onemocnění jsou na dvojnásobné kapacitě, protože k nám chodí lidi z jihu země a z Dáhíje.“
Pokud jde o pacienty, nemocnice podle ředitele nedělá rozdíly.
„Chodí k nám Libanonci, kterým péči hradí ministerstvo zdravotnictví, a za běžných podmínek si sami platí dvacet procent nákladů léčby. Kdo nemůže zaplatit ani to, tomu pomáhají různé místní organizace. Přijímáme i Syřany a Palestince, kterým náklady na léčení platí agentury OSN pro uprchlíky. O ostatní cizince je postaráno přes mezinárodní organizace jako například Červený kříž,“ dodává ředitel největší libanonské nemocnice.
Válka Izraele s Hizballáhem
- Izraelská armáda zahájila ofenzivu proti militantnímu hnutí Hizballáh 1. října. Hnutí, které usiluje o zničení Izraele, totiž od 7. října 2023 na podporu spřáteleného teroristického Hamásu ostřelovalo téměř denně severní území Izraele raketami, což způsobilo smrt a evakuaci obyvatel.
- Na to Izrael odpověděl vzdušnými údery a pohrozil rozsáhlejší operací, která by umožnila návrat desetitisíců evakuovaných Izraelců do svých domovů.
- Situace se ještě vyostřila po útocích pagery na členy Hizballáhu a následném zabití vůdce hnutí Hasana Nasralláha. Konflikt nicméně tvrdě dopadá nejen na Hizballáh, ale také na civilní obyvatelstvo Libanonu. Počty obětí jdou do tisíců, nedají se však nezávisle ověřit.
