Jak to vypadá v Pásmu Gazy? Místní podléhají silným emocím, problém je nezávislé ověřování informací
Jedna válečná fronta je na bojišti, druhá v informačním prostoru. Izrael už měsíc reaguje na útok teroristů Hamásu. Bombardování Pásma Gazy doprovází drastické záběry lidského utrpení a zprávy o tisících obětech. Čísla přitom nelze nezávisle ověřit. „Raději věci zasazuji do širšího rámce. Co nevidím nebo se o tom nemůžu důkladně přesvědčit, o tom nerad mluvím,“ popisuje zvláštní zpravodaj v Izraeli Jaromír Marek ve speciálu Českého rozhlasu.
Jak přesně se vyvíjí situace v Pásmu Gazy, jsou jen zprostředkované informace, odkazuje se zpravodaj Marek. Nedají se nezávisle ověřit, protože je do světa reportují palestinští novináři. „Jsou to místní lidé, kteří často podléhají silným emocím – což je z jejich reportů naprosto patrné. Na vlastní oči to vidět nelze,“ zdůrazňuje.
‚Netanjahuova podpora byla nízká, teď je ale na bodu mrazu.‘ Vinu za útok Hamásu dal demonstrantům
Číst článek
Od 7. října zemřelo podle palestinských úřadů spravovaných Hamásem v Pásmu Gazy přes 10 000 Palestinců, z toho skoro čtyři tisíce dětí. Údaje nelze nezávisle ověřit. Podle OSN je v Pásmu Gazy nyní humanitární krize, na místě chybí potraviny, voda, palivo či léky. Generální tajemník António Guterres situaci označil za humanitární katastrofu.
Pásmo Gazy je jednou z nejhustěji obydlených oblastí na světě, žije tam 2,3 milionu lidí a odhaduje se, že zhruba milion z nich je aktuálně bez střechy nad hlavou.
Ověřovat informace z Pásma Gazy je problematické především s vyčíslováním obětí. „Osobně si vždycky počkám na to, až zdrojů, které s informací přijdou, je víc. Určitě se nespoléhám třeba na Al-Džazíru, která má informace velmi často zkreslené,“ říká Marek. Naráží tím na financování webu vládou v Kataru.
„Raději věci zasazuji do širšího rámce. Protože co nevidím nebo se o tom nemůžu důkladně přesvědčit, bych nerad mluvil,“ dodává zvláštní zpravodaj v Izraeli.
Noc bez elektřiny
Naopak přímá svědectví z Pásma Gazy mají Lékaři bez hranic – na místě je aktivní 300členný tým. Jak ale upozorňuje vedoucí komunikace Tomáš Bendl, jedná se o místní spolupracovníky, čili Palestince.
Svědectví Lékařů bez hranic z Gazy: chirurg musel bez anestetik amputovat chodidlo malému chlapci
Číst článek
„Situace je pro ně extrémně náročná. Rozhodli se zůstat v severní části Pásma Gazy, protože vědí, že kdyby odešli na jih, tak jejich pacienti zemřou. Není tam nikdo jiný, kdo by jim pomohl. Zároveň nejsou slepí a chápou, že tímto rozhodnutím vystavují sebe a taky své rodiny ohromnému nebezpečí,“ uvádí Bendl ve speciálním vysílání Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus.
Lékaři bez hranic opakovaně upozorňují na tragickou situaci ve zdravotnictví. Přičemž Bendl říká, že systém už zkolaboval. Nefunkčních má být 14 z 35 hlavních nemocnic.
Některým zařízením došla elektřina kvůli probíhající blokádě, jiné nemají léky a další zdravotnický materiál. „Děje se už i to, že infekční poranění léčí octem, nemají anestetika, takže amputace se provádí naživo,“ přibližuje realitu šéf komunikace organizace.
S místními spolupracovníky se snaží Lékaři bez hranic komunikovat alespoň dvakrát denně. „Bohužel to reálně jde jenom přes den. Protože podle toho, co nám říkají – v noci se vždycky vypnou jak mobilní sítě, tak internet a nejde to tedy úplně kontinuálně,“ uzavírá Bendl.
