Írán pokračuje v rychlém budování podzemní jaderné továrny ve Fordou. Ve své nejnovější zprávě to uvádí Mezinárodní agentura pro atomovou energii. Závod je hluboko v podzemí, aby lépe odolával případným nepřátelským útokům. Hlavně v Izraeli zesilují hlasy, že továrnu bude nutné zničit, protože prý slouží ke zbrojení.

14:42 31. srpna 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V květnu bylo ve Fordou 1064 centrifug, teď jich je skoro o 1100 víc. Podle inspektorů zatím ještě nepracují, Írán se ale netají úmyslem produkovat v podzemní továrně uran obohacený na dvacet procent, deklarovaný pro vědecké a lékařské účely.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že dění ve Fordou jasně prokazuje nebezpečné úmysly Íránu. Izrael přitom hrozí, že Islámskou republiku vojensky napadne.

Své spojence se od toho ale snaží odradit Američané. Velitel amerických ozbrojených sil generál Dempsey nejnověji prohlásil, že pokud Izrael na Írán zaútočí, on sám s tím nechce mít nic společného.

Spojené státy nicméně Teherán už dříve varovaly, že má jen omezený čas, aby své jaderné aktivity zastavil, a že diplomatické termíny nabídnuté Západem nezůstanou otevřené věčně.

„Znalci se shodují, že vojenský zásah by íránský program zdržel, ale nezastavil by ho, takže to není řešení. Na druhou stranu Írán, který by mohl celou krizi vyřešit naprosto sám a naprosto jednoduše tím, že by přistoupil nikoliv pouze na požadavky Západu, ale na požadavky OSN, něco takového udělat nechce a chce pokračovat v obohacování uranu,“ říká zahraničně-politický komentátor Radiožurnálu Milan Slezák.

Analytik: Írán chce možnost volby

Írán podle něj tajil program obohacování uranu 18 let, přestože jako signatář smlouvy o nešíření jaderných zbraní nesměl. Zamlčel také stavbu vysoce střeženého komplexu Fordou, kterou měl nahlásit Mezinárodní agentuře pro atomovou energii.

Podezřelé jsou i nedávné aktivity ve vojenském komplexu Parčin, kde došlo ke stržení několika budov. Agentura se prý domnívá, že Írán tam mohl experimentovat s vysoce výkonnou roznětkou, kterou lze použít k odpálení jaderné nálože, a teď se snaží zahladit stopy.

Uran obohacený na úroveň dvě nebo tři procenta je vhodný jako základ pro palivo do jaderných elektráren. Problém ale nastává při obohacování na vyšší úroveň. Írán tvrdí, že potřebuje palivo pro experimentální reaktor v Teheránu, ze kterého získává produkty pro léčbu onkologických pacientů.

Slezák ovšem zdůrazňuje, že v tom případě si Írán mohl zajistit uran obohacený na dvacet procent z jiné země výměnou za svůj uran obohacený na 2,5 procenta. To, že se rozhodl produkovat potřebný uran sám, vzbuzuje podezření.

„Kdo dokáže obohacovat uran na dvacetiprocentní úroveň, má vlastně know-how, které potřebuje k výrobě jaderné pumy. Jestli se Írán rozhodl si ji skutečně pořídit, nebo ne, to nikdo neví. Existuje řada nepřímých náznaků, které nicméně naznačují, že chce po této cestě jít a nechat si svobodu volby. Chce mít všechny potřebné znalosti, všechny potřebné propriety k tomu, aby si tu bombu – pokud padne politické rozhodnutí – mohl vyrobit,“ vysvětluje Slezák.

Milan Slezák, Dana Votýpková, Naďa Bělovská, Břetislav Tureček, Kristina Winklerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít