‚Život v KLDR? Hlad, strach a útěky.‘ Uprchlice lituje, že se na summitu Trump-Kim neřešila lidská práva

Promarněná příležitost pro diskusi o lidských právech. Tak vidí spektakulární setkání v Singapuru někteří z těch, jimž se ze Severní Koreje podařilo uprchnout. Britská stanice BBC přinesla reakci dnes už americké vysokoškolačky Grace Joové, která ještě na konci 90. let žila jako dítě na severokorejském venkově. Černé Její vlasy tehdy zežloutly kvůli podvýživě.

Washington Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Grace Joová je dnes v jednou z vůdčích osobností nevládní organizace Severokorejští uprchlíci ve Spojených státech.

Grace Joová je dnes v jednou z vůdčích osobností nevládní organizace Severokorejští uprchlíci ve Spojených státech. | Zdroj: Oslo Freedom Forum Youtube (printscreen)

Graceina rodina hladověla mnohdy celé dny. Mladší bratr kvůli strádání zemřel, další sotva chodil. Starší sestra rodinu opustila s tím, že jde pro jídlo a už se nikdy nevrátila. Otec zemřel na následky mučení poté, co ho úřady zadržely po návratu z Číny, kam odešel, aby nakoupil rýži, popisovala pro BBC Grace Joová.

Kvůli odzbrojení KLDR lze podle Trumpa upozadit lidská práva. Dřív měl Kima za šílence

Číst článek

Matka rodiny nabyla přesvědčení, že jedinou nadějí pro ni a děti je útěk. Spolu s dcerami ve věku sedm a deset let pak putovaly neupravenými cestami tři dny přes hory, než se dostaly k pohraniční řece Tuman a následně do Číny.

Tam žily v ilegalitě v neustálém strachu ze zatčení. Čína, hlavní spojenec Severní Koreje, totiž razí přísnou politiku vracení přeběhlíků. Trojice se zároveň dozvěděla o úmrtí Graceina pětiletého bratra, který zůstal doma, protože by cestu nezvládl.

Po třech letech skrývání - v roce 2001 - čínské úřady rodinu vypátraly a poslaly zpět do vlasti.

Nucené práce a sirotčinec

V Severní Koreji matka musela odejít do tábora nucených prací a dcery do sirotčince, kde rovněž pracovaly.

Osm měsíců poté, po převozu do jiného zařízení, se dívkám podařilo utéct. Jejich matka už byla tou dobou propuštěná, všechny se tak brzy znovu setkaly. V roce 2002 se jim podařilo ze Severní Koreje utéct podruhé.

Hlava rodiny uplatila pohraničníky, ale po dvou letech v Číně byla skupinka znovu zadržena a poslána zpět. „Myslela jsem si, že zemřu ve vězení. Ztratily jsme veškerou naději,“ vzpomínala Grace.

Uplácela severokorejskou tajnou policii tunami rýže, obvinili Jihokorejci uprchlici z KLDR

Číst článek

Ven se dostaly díky americko-korejskému pastorovi, který se v Číně staral o severokorejské uprchlíky. Ten v roce 2006 uplatil příslušníky severokorejské tajné policie deseti tisíci dolarů, aby rodinu propustili.

Čtyři měsíce poté ženy do Číny uprchly potřetí a v roce 2008 se díky Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky mohly usadit ve Spojených státech.

Teď Grace z amerického Marylandu sleduje události, které podle ní byly dříve nemyslitelné.

Americký prezident Donald Trump a severokorejský vůdce Kim Čong-un si potřásají rukou a vedou rozhovory jen pár měsíců poté, co se navzájem uráželi a hrozili si válkou. Mladá žena však pochybuje, že schůzka pomůže obyčejným Severokorejcům, na něž dopadají sankce kvůli jaderným a raketovým zkouškám režimu.

Peníze pro Kima

Grace Joová je dnes v jednou z vůdčích osobností nevládní organizace Severokorejští uprchlíci ve Spojených státech, která těmto emigrantům pomáhá.

Deprese, absolutní zklamání i záchrana: summit Donalda Trumpa a Kim Čong-una očima analytiků

Číst článek

Účast severokorejského vůdce na singapurské schůzce považuje za promyšlenou strategii. „Kim potřebuje peníze, a proto se musí zbavit sankcí. Když se k němu finance dostanou, udrží se u moci,” vysvětlovala pro BBC.

Také mnozí analytici označují summit za vítězství politika, který řídí totalitní režim s přísnou cenzurou a pracovními tábory. Podle aktivistů můžou být Severokorejci zatčeni téměř za nic. Zpráva amerického ministerstva zahraničí uvádí, že se v severokorejských věznicích nachází 80 až 120 tisíc lidí.

Hladomor v KLDR

Severokorejská ekonomika je přísně centralizovaná. Vláda směřuje peníze do svého raketového a jaderného programu bez ohledu na to, že řada obyvatel nemá na základní živobytí.

„Velice lituji, že se neprobírala lidská práva,“ komentovala Grace v narážce na úterní Trumpovo a Kimovo rokování.

Dodala, že jaderné odzbrojení se nedá oddělit od humanitárních otázek. Režim investuje do zbraní, zatímco někteří lidé umírají hladem a jiní ve vězeních. 

Spáchal jsem v KLDR vraždu, přiznal se uprchlý severokorejský voják podle médií

Číst článek

V době prvního Graceina útěku byl v Severní Koreji hladomor, při kterém zemřely nejméně stovky tisíc, možná až miliony lidí.

Když jí bylo pět, měly takový hlad, že snědla šest novorozených myší, jež matka našla pod kameny poblíž rodinného domu a uvařila. Od té doby se sice poměry v izolované zemi zlepšily, ale s vážným nedostatkem potravin se Severní Korea potýká i nadále.

Podle údajů OSN dnes trpí podvýživou kolem 41 procent obyvatel pětadvacetimilionové země.

Představitelé KLDR si mezitím žijí poměrně pohodlně v metropoli Pchjongjangu. Grace nicméně doufá, že schůzka v Singapuru přeci jen přinese změnu, otevře Severní Koreu světu a dovolí jejím obyvatelům žít svobodně, uvádí britská BBC.

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme