V Česku dnes žije zhruba 380 tisíc ukrajinských uprchlíků. Až 80 procent z nich si vydělává, jenže velmi často v nekvalifikovaných profesích. „Využití lidského kapitálu je malé,“ říká Drbohlav.
Ve dne nás slyší ptáci a v noci myši ‒ říkají Severokorejci. „Ač jsem byla v Číně uvržena do sexuálního otroctví, to, že je tam situace jiná, než nám říkali, mi došlo,“ říká v rozhovoru Pak Čihjon.
Kniha Severka je z 90 procent pravda, říká Špitálníková. „Severka je osmnáctiletá dívka, v Severní Koreji tvořila smetánku a vlastně nikdy nechtěla odejít. V Jižní Koreji byla nešťastná, byla nikým.“
Její těhotná matka utekla v roce 2014 z doněckého Lymanu, kde začala válka. Útočiště našli nejdříve u Kyjeva, a když vloni Ruská armáda zaútočila na Ukrajinu, utekli do Prahy.
„Zpřísňování a sankce nemotivují lidi ke vstupu na trh práce nebo k vyšší aktivitě v oblasti vzdělávání,“ předpovídá dopady novely Lex Ukrajina Magda Faltová.
Podle odhadu úřadů nyní pobývá v Česku asi 280 000 až 300 000 uprchlíků, převážně žen s dětmi. Přesný počet běženců nelze určit, někteří z Česka odjíždějí do jiných zemí nebo se vracejí domů.
Dalším z důvodů, proč se Lydia vrací domů, jsou i květiny. „Možná to zní hloupě, ale strašně se mi stýská po květinách, vždycky jsme dávali za okno muškáty, dělala to i máma, dokud žila,“ říká.
Čtyřicetiletá Světa musela za cestu autobusem zaplatit 64 korun. Přitom Moravskoslezský kraj nadále umožňuje válečným uprchlíkům cestovat regionálními autobusy zdarma.
„Vždycky jsme na sobě měli kabáty a zimní bundy. Když jsme slyšeli sirénu, měli jsme jen 20 vteřin na to doběhnout do úkrytu“, popisuje Yaroslava, které se před pár dny podařilo utéct do Česka.
Amnesty International ve své zprávě uvedlo, že řecké úřady nejeví zájem o situaci žen v uprchlických táborech. Ty se často potýkají se špatnými hygienickými podmínkami a jsou oběťmi sexuálního násilí.
Promarněná příležitost pro diskusi o lidských právech. Tak vidí spektakulární setkání v Singapuru někteří z těch, jimž se ze Severní Koreje podařilo uprchnout.