Conroyovu zdařilou evakuaci potvrdila jeho rodina v Británii a také britské ministerstvo zahraničí vydalo oficiální prohlášení o tom, že je zpátky v Bejrútu.

Fotograf měl údajně utrpět tři vážná zranění. Podle syrských zdrojů mu měl hned na místě pomoci při evakuaci syrský červený kříž, ale Conroy a jeho tři zahraniční kolegové pomoc červeného kříže odmítli s tím, že měli obavy, že by mohlo jít o léčku, do které se je kdysi snažila nalákat syrská vládní vojska.

Conroy sám oficiálně nepromluvil. Informace o něm má jeho manželka a zpravodaj BBC v Bejrútu. Jeho manželka žijící v Británii s ním mluvila po telefonu a má první informace přímo od něj.

V této chvíli je nejspíše v některé z nejlepších bejrútských nemocnic, kde je mu poskytována první pomoc.

Evakuaci, která trvala 26 hodin, absolvoval po jedné z pašeráckých stezek mezi Sýrií a Libanonem na nosítkách. Při tom dostával infuze z kapaček.

Pašeráci přes hranici do Sýrie jezdí na motorkách. Vozí vše, co povstalci i civilisté potřebují. Od jídla, přes zdravotnický materiál, krevní konzervy až po zbraně a munici. Cesta je čím dál tím nebezpečnější, protože syrská armáda pečlivěji hlídá hranici a rovnou střílí. I proto tradiční pašeráci řemesla zanechali a teď zásoby do Sýrie vozí aktivisté.

Osud tří zahraničních novinářů v Sýrii zůstává nadále nejasný.

Podle nejnovějších zpráv skupinu, ve které byli novináři, rozdělil jeden z útoků syrské armády. Pouze Paul Conroy byl ve skupince, které se podařilo utéct. Ostatní se museli vrátit. Zraněná Edith Bouvierová by tak měla být zpět v polní nemocnici v Homsu. Tuto informaci ale kromě povstalců ještě nikdo nepotvrdil.

Šance na další útěk není velká. Podle opozice syrská armáda zahájila ve městě pozemní ofenzívu. V ulicích se střílí ze samopalu i kulometů. A cílem má být zlikvidování veškerého odporu.

Navíc při pokusu o útěk syrští vojáci odhalili právě kanalizační potrubí, které povstalci používali k pašování. A obratem ho vyhodili do povětří. Město, nebo alespoň čtvrti, které kontrolují povstalci, jsou teď prý kompletně odříznuté od světa.

Vypadá to tedy, že jediná šance na záchranu v tuto chvíli je přes mezinárodní červený kříž. Edith Bouvierová ale napřed požaduje záruky od syrské vlády, že jí nezabaví natočený materiál.

Červený kříž se o záchranu minimálně dvakrát pokusil, ale zatím bez úspěchu. Nicméně sílí mezinárodní podpora pro humanitární pomoc civilistům v obležených městech. Spojené státy připravují novou rezoluci pro radu bezpečnosti OSN. Ta už by neměla požadovat Assadovo odstoupení a soustředit se právě na humanitární situaci obyvatel.

Zmírněním rezoluce chtějí Spojené státy získat podporu Moskvy a Pekingu, které první návrh vetovaly.

Čínský ministr zahraničí už v rozhovoru s Ligou arabských států řekl, že jeho země podporuje snahy o humanitární pomoc Sýrii.

Pro řadu lidí ale rezoluce může přijít už příliš pozdě. Po přerušení jediné tajné cesty do Homsu se tamní situace ještě zhorší. A podle OSN v Sýrii za poslední rok zemřelo přes 7,5 tisíce lidí. Denně teď už umírá přes 100 civilistů.

Odvážných novinářů ubývá

Po konfliktu v Egyptě nebo Libyi je na novinářích znát únava. Počet odvážných a statečných novinářů postupně ubývá. Při konfliktech v Libyi byli zraněni nebo zabiti tři přední britští dokumentaristé, fotografové a píšící novináři.

„Těch skutečně odvážných zbývá v Británii odhadem pět nebo deset,“ říká spolupracovník Českého rozhlasu Ivan Kytka.

„Například BBC, která má velké finance a velký trénink korespondentů, se do Sýrie vůbec neodváží své korespondenty vysílat. Také konflikty v arabském světě za posledních 12 nebo 14 měsíců stály britské redakce opravdu spoustu peněz a vysílání kohokoli do místa občanské války není teď pro ně finančně únosná nebo logisticky snadná věc,“ dodává Kytka.

Podle něj jsou novináři v Sýrii považováni za součást nepřátelské linie a syrské ozbrojené síly se k nim tak chovají.