Velšské vesnici hrozí, že do roku 2054 zmizí pod mořskou hladinou. Úřady chtějí obyvatele přestěhovat
Přímořskou vesnici Fairbourne ve Walesu ohrožuje stoupající hladina moře. Rada hrabství, pod které obec spadá, chce všechny obyvatele vystěhovat a rozebrat všechny domy a infrastrukturu. Argumentuje vysokými náklady na ochranu obce, ročně na ni vynaloží zhruba půl milionu korun. Obyvatelé se ale stěhování brání a nechtějí místo opustit.
Dvaasedmdesátiletý Stuart Eaves stojí na pobřeží a hledí na lesknoucí se hladinu oceánu, zatímco jeho pes Lucy pobíhá po pláži, a říká, že na světě neexistuje žádné jiné místo, kde by chtěl žít.
Eaves žije ve Fairbourne, malé velšské vesnici nacházející se mezi národním parkem Snowdonia a Irským mořem, dlouhých 26 let. Provozovatel kempu zná každého z místních sedmi set obyvatel, vychoval zde svých pět dětí. „Je to tak krásné místo k životu. Není to bohatá vesnice, ale je tu to, co se za peníze koupit nedá: mír, klid a bezpečí,“ řekl Stuart Eaves stanici BBC.
Všechny tyto hodnoty jsou ale nyní v ohrožení. Fairbourne se kvůli změnám klimatu s velkou pravděpodobností v řádu několika desítek let ocitne pod mořskou hladinou. V roce 2014 rada hrabství Gywnedd, pod nějž Fairbourne spadá, uvedla, že nebudeudržovat protipovodňovézábrany donekonečnaa že od roku 2054 již vesnice nebude obyvatelná.Rada plánuje demontovat všechny domy, silnice a obchody a přeměnit místo v bažinu.
Obyvatelé Fairbourne se ale odmítají smířit s tím, že by se jejich komunita měla ztratit v moři, a kritizují, že se jim ze strany hrabství nedostalo žádné pomoci ani kompenzace.
„Rozhodnutí rady ničí lidské životy,“ řekl Eaves. Obyvatelé Fairbourne se podle něj nebojí pouze ztráty domova a zaměstnání, opuštění městečka by změnilo celý jejich život. „Lidé se tu nebojí, chodíme na procházku, když je tma, a nezamykáme dveře. Všichni se znají a mluví spolu. Pokud se budeme muset přestěhovat, opustíme tento způsob života. Je to víc než jen ztráta domova, je to ztráta celé identity,“ posteskl si muž.
Hrozba z moře i řek
Osud nízko položené obce může ovlivnit stoupající hladina moře, nedaleké ústí řeky i voda stékající z kopců. Povodňové riziko se v příštích 30 letech drasticky zvýší. „Poslední prognózy předpovídají, že nebude bezpečné ani udržitelné bránit Fairbourne po roce 2054,“ uvedl mluvčí rady hrabství Gwynedd.
Před pěti lety společnost Natural Resources Wales (NRW), odpovědná za protipovodňovou správu ve Walesu,utratila 6,8 milionu liber (téměř 198 milionů korun) na posílení zhruba tři kilometry dlouhé betonové ochrany proti záplavám, abyochránila více než 400 budov ve Fairbourne.
Obrana vesnice před záplavami vyžaduje neustálou údržbu s ročními náklady v celkové výši kolem 19 000 liber (přes půl milionu korun). „Bojujeme s přírodou, abychom ochránili lidi,“ řekl Sian Williams, vedoucí operací NRW v Severním Walesu.
Podle nejhoršího scénáře do roku 2054stoupnou hladiny moří o více než jeden metr. Náklady na údržbu protipovodňových prvků, odhadované radou hrabství na zhruba 115 milionů liber (3,34 miliardy korun), by tak převýšily hodnotu nemovitostí ve Fairbourne, která se odhaduje na 70 milionů liber (2,03 miliardy korun).
Návrh řešení
Spolu s dalšími obyvateli Fairbourne předložil Eaves minulý měsíc radě hrabství Gwynedd návrh na stavbu stovky takzvaných tetrapodů, čtyřnohých betonových konstrukcí, které se používají k rozptýlení vln a které mají zabránit erozi. Takové opatření by vyšlo zhruba na 50 000 liber (1,453 milionu korun). „Významně by to prodloužilo život vesnice,“ podotkl Eaves.
Návrh podpořila referentka obecní rady Angela Thomasová. „Instalace tetrapodů bude jako vytvoření umělého útesu,“ řekla. Náklady spojené s tímto opatřením jsou podle ní „kapkou v moři“ v porovnání s plánovanými výdaji na demontáž vesnice, která by mohla stát odhadem 27 milionů liber (785 milionů korun). „Proč se tyto peníze neutratí radši za obranu Fairbourne?“ ptá se Thomasová.
Rada však odmítla návrh obyvatel Fairbourne komentovat se slovy, že všechny možnosti musí nejprve prodiskutovat.
Výstavba protipovodňových zábran svépomocí
Odborníci na klima uvádí, že podobný osud čeká další pobřežní komunity ve Spojeném království. Podle zprávy Výboru pro změnu klimatu Spojeného království (CCC) z roku 2018 je ve skutečnosti 1,2 milionu domů (čtyři procenta všech domů) v Anglii ohroženo záplavami. Ekonomické škody způsobené záplavami a erozí v současné době stojí Anglii v průměru více než 260 milionů liber (7,5 bilionu korun) ročně.
Vláda podle expertů musí zavést plány na podporu lidí, kteří jsou nuceni se kvůli dopadům klimatické změny přestěhovat. Tak se ale v mnoha případech neděje, komunity v některých částech Spojeného království proto berou věci do svých rukou.
V důsledku vydatných dešťů bylo v roce 2015 zaplaveno na sto domů v Churchtownu a dalších několika obcích v hrabství Lancashire. Obyvatelé si poté, co jim vláda v roce 2016 odmítla pomoct, postavili své vlastní protipovodňové zábrany za 100 000 liber (2,9 milionu korun).
Když rada řekla, že občané nemají nárok na financování, obyvatelé Churchtownu vybrali 30 000 liber (872 tisíc korun) na vybudování hliněného a cihlového náspu, který navrhli místní farmáři. Agentura pro životní prostředí pak poskytla zbývajících 70 000 liber (2,03 milionu korun).
Zábrana, o kterou se obyvatelé nadále starají, ochránila místní domy před potopou, když v roce 2019 zasáhly Churchtown bouře Ciara a Dennis, uvedla zakladatelka protipovodňové skupiny Churchtown Flood Action Group Siriol Hoggová. Ta musela po záplavách v roce 2015 na patnáct měsíců opustit svůj domov. „Bylo to strašné, trpěla jsem pocity úzkosti a musela jsem vyhledat lékařskou pomoc. Lidé ve Fairbourne musí být pod takovým duševním napětím denně,“ řekla BBC Hoggová.
Inspirace v Nizozemsku
Řešením by podle některých odborníků mohlo být napodobení modelů protipovodňového systému jiných zemí. Inspiraci by mohlo království hledat například v Nizozemsku, které po staletí bojuje se stoupající hladinou moře.
Nizozemsko se dlouhodobě spoléhá na propracovanou síť hrází. Země si však uvědomila rizika plynoucí ze zesilujících klimatických dopadů a rychle stoupající hladiny vody, a proto v roce 2006 změnila svou dlouhodobou protipovodňovou strategii, když zahájila program Room for the River (Prostor pro řeku).
„Dříve jsme bojovali s přírodou. Místo toho jsme ale postupně začali přemýšlet, jak můžeme zemi připravit na ještě více vody,“ vysvětlil podstatu programu jeho vedoucí, inženýr Hans Brouwer. „Každý projekt je jiný a je důležité, aby si vláda našla čas na pochopení historie, kultury a zájmů místní komunity a vybudovala si důvěru a respekt,“ dodal k situaci obyvatel ve Fairbourne Brouwer.
Nic z toho se ale ve Fairbourne nestalo, říkají obyvatelé. Od rozhodnutí zastupitelstva o srovnání vesnice se zemí uběhlo osm let. Lidé však stále čekají, až se dozví o plánu stěhování a zda dostanou nějakou finanční podporu.
Obyvatelé tak nadále zůstávají ve svých domovech. Kate Hamiltonová, která žije ve Fairbourne se svými šesti dětmi a manželem, nebude uvažovat o stěhování, dokud její děti nevyrostou a neopustí domov. „Za deset let se možná přestěhujeme, ale v tuto chvíli výhody převažují nad riziky,“ uvedla.
Eaves dodal, že se do vesnice stěhuje více lidí než těch, kteří odcházejí. „Nezajímají se o potenciální záplavy. Přicházejí kvůli klidu a míru,“ vysvětlil. Pokud je stěhování jedinou dlouhodobou možností, rada by podle Eavese měla koupit velký pozemek, kam se mohou obyvatelé v budoucnu přestěhovat.
Pokud ale opravdu ke stěhování dojde, atmosféru Fairbourne nebude nikdy možné obnovit. „Vesnice je taková, jaká je, kvůli místu, kde se nachází,“ uzavřel místní patriot.