Evropská unie připravuje nová pravidla pro fungování médií. Zajistit mají nezávislost a ochranu novinářů
Návrh nařízení, za kterým stojí mimo jiné místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, má za cíl zavést závazná pravidla, díky kterým budou orgány členských států muset respektovat nezávislost práce televizí, rozhlasu, tisku i internetových médií. Ta budou naproti tomu muset zajistit jasné a veřejné informace o svých konečných vlastnících, tak aby neovlivňovali jejich obsah.
Evropská komise chce novými pravidly zaručit také to, že členské státy umožní „odpovídající a stabilní“ financování veřejnoprávních médií a transparentní a otevřený výběr jejich vedení.
Unie chystá vlastní ‚mediální zákon‘. Dotkne se veřejnoprávních médií v Česku
Číst článek
Státní inzerce v médiích by měla být lépe kontrolována, aby ji nemohly vlády zneužívat k podpoře vybraných médií.
Nařízení má také zamezit využívání sledovacích technologií proti novinářům.
Návrh Evropské komise pak počítá například i s vytvořením nové Evropské rady pro mediální služby, která bude složená z národních mediálních úřadů.
Na tahu jsou výbory
Takzvaný Akt o svobodě médií teď projednávají europoslanci ve výborech. Zabývají se tam hlavně několika pozměňovacími návrhy, které podaly jednotlivé parlamentní frakce.
V každém státě má být ‚rodinné mediální stříbro‘, myslí si Jourová. Zákonem ho chce chránit
Číst článek
Například evropští Zelení, jejichž součástí jsou i čeští Piráti, chtějí prosadit zákaz vlastnictví médií politikům na úrovni celé Unie. Ti by se po zvolení do funkce museli svých významnějších podílů v médiích zbavit do 60 dní.
„Konkrétně by se jednalo o členy vlády, náměstky na ministerstvech, týkalo by se to také poslanců. Nesměli by vlastnit více než 25 procent nějakého média,“ vysvětlil pro Radiožurnál pirátský europoslanec Marcel Kolaja.
Piráti též navrhují celoevropský zákaz zadávání státní reklamy dva měsíce před volbami. V praxi by to znamenalo, že by například v novinách šedesát dní před volbami nemohly vycházet texty placené z veřejných zdrojů chválící kroky vlády, byť by byly označené jako inzerce.
Největší frakce Evropského parlamentu, Evropská lidová strana, chce v návrhu Komise upravit spíše drobnosti, jde podle ní totiž „převážně správným směrem“.
Návrhy na změnu popsala europoslankyně z KDU-ČSL Michaela Šojdrová. „Nám se jako poslancům nelíbila určitá podřízenost a závislost tohoto nového sboru na Komisi. Protože pakliže má být nezávislý, tak by měl skutečně fungovat na základě odbornosti.“
Evropská unie zjišťuje, kdo skutečně vlastní média v členských zemích. Začíná Maďarskem i Českem
Číst článek
Evropská lidová strana tak bude usilovat o omezení pravomocí Komise tak, aby mohla Evropská rada pro mediální služby svá stanoviska vydávat nezávisle i bez zadání Komise.
Jasno by mělo být za rok
Evropský parlament jako celek by měl svoji pozici k Aktu o svobodě médií odhlasovat na podzim.
Paralelně o legislativě jedná také Rada EU, tedy zástupci členských států – i Rada zaujme svoji obecnou pozici.
Na konci roku nebo začátkem roku příštího by zástupci Rady, Parlamentu a Komise měli v rámci takzvaného Trialogu vyjednat na základě svých pozic finální podobu návrhu, tak aby byl Akt schválen ještě před koncem volebního období, tedy do jara příštího roku.
