Unie chystá vlastní ‚mediální zákon‘. Dotkne se veřejnoprávních médií v Česku
Evropská komise v září představí návrh takzvaného zákona o svobodě médií. Obsahovat bude změny, které dopadnou na regulaci veřejnoprávních médií v Česku. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová z hnutí ANO to řekla v podcastu Českého rozhlasu Bruselské chlebíčky.
Takzvaný zákon o svobodě médií může změnit způsob obsazování mediálních rad a managementu veřejnoprávních médií. „Chceme, aby státy přijaly opatření pro jmenování a odvolání šéfů veřejnoprávních médií, tak aby to bylo transparentní a objektivní,“ uvedla Jourová v podcastu Bruselské chlebíčky.
32:26
Eurokomisařka Jourová: Chystáme mediální zákon. Státům se nebude líbit
Číst článek
Chystaná norma by státům mohla také uložit povinnost zajistit pro média veřejné služby stabilní a předvídatelné financování. Detaily by ale v obou případech zůstaly na rozhodnutí každého státu. Unie by tak státům nepředepisovala například indexaci poplatků nebo jiný konkrétní způsob jeho pravidelného zvyšování.
Jak ale mimo záznam upřesňují bruselské zdroje blízké jednáním, v případě, že by národní systém financování veřejnoprávních médií jejich rozpočtovou stabilitu ohrožoval, by nově bylo možné se obracet se stížností na Evropský soudní dvůr. Evropská komise přitom v červenci ve své zprávě o dodržování zásad právního státu varovala, že Česko stav médií veřejné služby dlouhodobě zanedbává.
Vysoké riziko nestability
Konkrétně komise Česku vyčetla, že se výše poplatků naposledy změnila v roce 2008 a jejich současná úroveň není udržitelná. „Vzhledem k těmto obavám nyní nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2022 považuje nezávislost správy a financování českého veřejnoprávního vysílání za oblast představující vysoké riziko,“ píše ve zprávě komise.
29:48
Slušelo by nám větší sebevědomí, soudí eurokomisařka Jourová o českém předsednictví
Číst článek
Vláda nicméně předeslala, že poplatky za rozhlasové a televizní vysílání s ohledem na aktuální ekonomickou situaci měnit nehodlá.
Unijní exekutiva si nicméně slibuje pozitivní změny ve způsobu jmenování a odvolávání členů regulačních orgánů českých veřejnoprávních médií už od implementace audiovizuální směrnice do českých zákonů. „Díky probíhajícím změnám zákona (...) bude posílena nezávislost regulačního orgánu pro sdělovací prostředky a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,“ očekává komise.
Za dosud chybějící implementaci audiovizuální směrnice Evropská komise Česko v květnu zažalovala. Na změnách se europoslanci a unijní státy dohodli už před čtyřmi lety. Někdejší vláda Andreje Babiše (ANO) sice návrh příslušného zákona pro převod do národní legislativy připravila, ale předchozí Poslanecká sněmovna ho nestihla projednat. Evropská komise přitom Česko napomenula už loni, že má zpoždění.
Zemím se změny nebudou líbit
Problémy by kvůli chystané unijní regulaci médií mohly čekat zejména Maďarsko. Evropské komisi je dlouhodobě trnem v oku tamní praxe, kdy stát nakupuje významné množství reklamy v provládních médiích, které tím nepřímo pomáhá financovat.
25:06
V regulaci dat nám ujel vlak, říká Bartoš. Evropu čeká rozsáhlá reforma online prostoru
Číst článek
„Maďarsko nám bylo inspirací nejen v oblasti financování z veřejného rozpočtu, ale reagujeme i na vznik monopolu KESMA, ve kterém je už dnes sdruženo několik set různých médií, které požívají největší státní podporu, a je tak diskutabilní, do jaké míry mohou být nezávislá,“ upřesňuje Jourová.
Chystaná unijní pravidla tak nejspíš budou stanovovat, že jakákoli státní podpora médií musí být transparentní a nesmí být diskriminační vůči jiným titulům, v opačném případě by Maďarsko mohlo čelit žalobám před unijní justicí.
Součástí změn by mohly být také zákaz používat špionážní technologie a posílení ochrany novinářů před tlaky na odtajnění zdrojů. Návrh tzv. zákona o svobodě médií ale zatím není hotový a může se ještě změnit. Ke schválení by pak byl třeba souhlas unijních států a Evropského parlamentu.
Už teď přitom Jourová očekává složitá jednání. „Je tam řada věcí, které se možná státům nebudou líbit, protože účel zákona je učinit vzdálenost mezi politikou a médii co nejdelší,“ dodala. Vyjednání společné pozice k návrhu mezi unijními státy se pravděpodobně stane úkolem pro české předsednictví.
