Informace, které Evropská komise od internetových firem získá, chce následně zveřejňovat. Tento krok by měl přispět k větší transparentnosti před květnovými volbami.

„Musíme zajistit, aby lidé nebyli objekty soustředěných útoků, výplachu mozků, aby věděli, když si otevřou internet, že tohle je politická kampaň,“ řekla ve středu Radiožurnálu eurokomisařka Věra Jourová.

Komise chystá také posílit týmy expertů, kteří se zaměřují na detekci a boj proti hybridním hrozbám, a více než zdvojnásobit jejich rozpočet. Problém neověřených a nepravdivých informací není podle slov Evropské komise ničím novým.

Prudce se ale mění rychlost a agresivita, se kterou se dezinformace šíří především z Ruska s cílem destabilizovat Evropskou unii. Podle komise je proto také třeba podporovat kvalitní média a zvyšovat mediální gramotnost ve školách.

Snaha Evropské komise o boj s dezinformacemi ale není zaměřen jen na Rusko. To je však dlouhodobě označováno za největší potenciální hrozbu. Moskva však podobná nařčení z vměšování do voleb v zahraničí dlouhodobě popírá.

Eurokomisařka na problém se šířením fake news upozorňuje dlouhodobě – obzvláště ve spojitosti s Českou republikou, kde skoro polovina obyvatel konzumuje informace primárně právě z internetu. To nahrává různým konspiračním i alternativním webům.

Návrhy jsou však podle Evropské komise na míle vzdálené cenzuře a ideologicky neutrální. Komise například po sociálních sítích chce, aby proti dezinformacím zasahovaly samy na dobrovolném principu a aby také zřetelně označovaly politickou reklamu, jak uvedla Věra Jourová.

Evropská komise také uvítala, že Facebook začal v poslední době více mazat falešné profily, ze kterých se dezinformace šíří. Stále jsou však takových účtů desítky milionů.

Viktor Daněk, pla Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít