16 evropských států se obává, že přijde o část dotací z kohezního fondu. O rozpočtu jednaly v Praze
V Praze v úterý přijalo 16 zemí společnou deklaraci k chystanému sedmiletému unijnímu rozpočtu. Mimo jiné se v ní brání snížení dotací, které mají pomoct smazat rozdíly mezi bohatými a chudšími zeměmi a regiony. Současný návrh Evropské komise počítá se snížením vyčleněných prostředků o 10 procent.
Premiéři Visegradské skupiny včetně Česka, lídři Slovinska, Portugalska, Estonska nebo Chorvatska a zástupci dalších 8 vlád včetně Španělska nebo Řecka se na Pražském hradě shodli na tom, že politika soudržnosti je podle nich klíčový investiční nástroj Evropské unie, který pomáhá smazat přetrvávající rozdíly nejen v životní úrovní lidí. Proto je podle slovenského premiéra Petra Pellegrini povinností v kohezní politice pokračovat a prostředky nesnižovat.
„Nemůžeme jít politikou snižování objemu. Prostředky jsou na to, aby v každém koutě Evropské unie měl evropský občan stejnou kvalitu služeb, infrastruktury atd. A dokud tohoto nedosáhneme, budeme bojovat za udržení kohezní politiky,“ uvedl na tiskové konferenci po setkání Pellegrini.
16 zemí také usiluje o to, aby mohly dotace z kohezního fondu využít podle svých vlastních investičních plánů a potřeb, jak podotkl premiér Andrej Babiš.
„Koheze jsou peníze na investice – dálnice, mateřské školky, školy, nemocnice. Myslím si, že my víme lépe, kde potřebujeme peníze, než navrhuje Evropská komise,“ řekl český předseda vlády.
Rozpočtové srážky
Státy v deklaraci také zopakovaly, že blížící se brexit je příležitost, kdy lze odstranit všechny rozpočtové rabaty. Právě ty vidí premiér Babiš jako jeden z možných zdrojů peněz na kohezní politiku.
Čtvrtý rumunský kandidát na komisaře. Vláda nominovala europoslance Mureșana
Číst článek
„Minulý rok ty rabaty byly devět miliard euro. V novém rozpočtu jsou plánované ve výši 14,5 miliard euro bez Velké Británie. Takže pokud by nedošlo k brexitu, tak je to samozřejmě ještě podstatně víc. Eurokomisař Oettinger argumentoval inflací atd., ale ta báze je špatně,“ uvedl Babiš s tím, že prostředky na kohezi by šlo podle něj vzít také z peněz určených na unijní obranu, chod administrativy nebo agentury Frontex.
Chorvatský premiér Andrej Plenković po summitu uvedl, že udělá maximum proto, aby členské země našly co nejširší kompromis na dlouhodobém rozpočtu na roky 2021-2027 během nadcházejícího chorvatského předsednictví.
Členské země se na finančním rámci musí shodnout jednomyslně. Zatím nejsou za jedno ani v tom, jak vysoká by měla být celková částka.
Úterního jednání na pražském hradě se zúčastnil také italský ministr pro evropské záležitosti a odcházející německý eurokomisař Günther Oettinger, který je zodpovědný za současný návrh dlouhodobého rozpočtu.
