Samí Mustafá urazí při každodenní cestě autem na policejní stanici a zpátky 200 kilometrů. Nedávno měl při jedné z cest nehodu a byl těžce zraněn, cestu se ale přesto snažil dokončit, jelikož mu to přikazuje jeho podmínka. Protože se nakonec na stanici nedostavil, byl v nepřítomnosti za porušení podmínky odsouzen k dalšímu měsíci vězení. Za mřížemi už přitom strávil pět let.

Dvaatřicetiletého novináře Samího Mustafu zatkla policie v roce 2013 kvůli údajnému šíření dezinformací a podpoře nyní zakázaného Muslimského bratrstva v době protestů proti svržení demokraticky zvoleného islamistického prezidenta Muhammada Mursího. Mustafá obvinění odmítá a tvrdí, že pouze dělal svou práci.

Dvanáct hodin na stanici

Není přitom jediný. Podle organizací na ochranu lidských práv jsou za podobných podmínek z vězení propuštěny stovky politických aktivistů. Tato praktika je podle organizací nepřiměřená a brání stoupencům opozice v normálním životě.

„Nemůžu pracovat, nemám rodinný život, nemám žádné peníze,“ říká jiný z odsouzených, Ramí, který musí být po dobu tří let každý den od šesti večer do šesti ráno na policejní stanici. Podobně jako Samí už předtím seděl tři roky ve vězení za účast na nelegálním protestu v roce 2014. Na stanici si přitom musí nosit vlastní jídlo a čas tráví na pozemku vedle budovy, kde se snaží usnout pod širým nebem. Policisté mu také pokaždé zabaví veškerou elektroniku, může u sebe mít jen knihy.

Podobně je na tom rovněž opoziční aktivista Alá Abdal Fattáh, který si odseděl pět let ve vězení za účast na demonstraci, která se konala po svržení prezidenta Muhammada Mursího. Na svobodu byl propuštěn v březnu, příštích pět let ale bude muset nocovat v malé dřevěné budce na policejní stanici. Praktiky místních soudů a policistů se aktivista nebojí hlasitě kritizovat na facebooku. Nyní mu kvůli tomu opět hrozí, že půjde zpátky za mříže.

„Policie využívá probační dohled k tomu, aby umlčela disidenty a ztišila hlasy opozice,“ tvrdí místní pracovník organizace Amnesty International Husajn Bajúmí. Systém podmíněných trestů, který v zemi funguje od roku 1945, podle něj soudy aplikují „svévolně proti pokojným aktivistům kvůli tomu, že vyjadřují své názory.“

Represe Sísího režimu

Bezprecedentní zásahy proti příznivcům opozice zahájil Egypt po vojenském převratu v roce 2013, při němž byl svržen demokraticky zvolený prezident Mursí. V roce 2014 ho nahradil ve funkci bývalý generál Sísí. Režim následně zadržel tisíce lidí, mezi nimi i prominentní sekulární aktivisty.

Vláda také mimo jiné zakázala nepovolené protesty a zablokovala stovky webových stránek, včetně nezávislých médií a serverů organizací na ochranu lidských práv. V Egyptě lze v dnešní době protestovat jen prostřednictvím příspěvků na facebooku nebo twitteru, poznamenala BBC.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít