Drážďany si připomněly tragické nálety
Pro německé město Drážďany jsou 13. a 14.únor už 61 let těmi nejhoršími dny v roce. V roce 1945 změnily britské a americké bombardéry saskou metropoli v trosky. Šlo o jednu z nejkontroverznějších vojenských operaci druhé světové války.
Drážďany byly na sklonku války přeplněné uprchlíky a nepředstavovaly významný vojenský terč. Zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek uvádí, že podle nejnovějších výzkumů zemřelo při sérii náletů minimálně 25 až 35 tisíc lidí. 15 kilometrů čtverečních zastavěné plochy bylo zcela zničeno.
V Drážďanech, které letos slaví 800 let od svého založení, se včera večer mezi tři čtvrtě na deset a desátou hodinou rozezněly všechny kostelní zvony. Právě v tuto dobu se 13.února 1945 dostaly nad město první britské bombardéry Avro Lancaster.
Zápalné pumy vyvolaly nad městem ohnivou bouři, ve které teplota stoupla až na děsivých 1500 stupňů Celsia. Přípravu letošních vzpomínkových akcí narušil už v sobotu pochod čtyř tisícovek neonacistů.
V jejich čele šel předseda ultrapravicové strany NPD Udo Voigt. Ten loni v saském parlamentu nazval spojenecké nálety na německá města, hlavně pak na Drážďany, "bombardovacím holokaustem."
Symbolem usmíření mezi národy se v saské metropoli stal kostel Frauenkirche. Ten byl mezi lety 1993 a 2005 znovu vystavěný poté, co byl během únorových náletů zcela zničen.