Do Unie posíláme nepředvídatelnou, nekonstruktivní a v zásadě zbytnou sílu, tvrdí novinářka

Volby do Evropského parlamentu v Česku vyhrálo hnutí ANO, třetí byla koalice Přísahy a Motoristů sobě. Málo spokojené s výsledkem byly vládní strany, tedy koalice Spolu, která pomýšlela na vítězství, Piráti a STAN. Podle novinářky Kateřiny Šafaříkové voliči ukázali svou nespokojenost s kabinetem Petra Fialy (ODS). „Řada českých europoslanců ale skončí ve frakcích, které budou mít minoritní až nulový vliv,“ tvrdí v pořadu Jak to vidí... na Dvojce.

jak to vidí Praha/Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Plenární zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku

Plenární zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku | Foto: Alain ROLLAND | Zdroj: European Union 2022 - Source : EP

Čeští europoslanci doposud patřili mezi ty konstruktivní, to se ale po nedávných volbách změní, očekává novinářka Šafaříková. „Tentokrát jsme do Štrasburku vyslali europoslance a europoslankyně, kteří budou velmi nepředvídatelná, nekonstruktivní a v zásadě zbytná síla,“ tvrdí v pořadu Jak to vidí... na Dvojce.

Přehrát

00:00 / 00:00

Host: novinářka Kateřina Šafaříková, redaktorka Hospodářských novin a Aktuálně.cz. Moderuje Zita Senková

„Řada z nich totiž skončí ve frakcích, které budou mít minoritní až nulový vliv,“ je přesvědčená novinářka. To je podle ní jiné než v předchozích volebních obdobích, kdy se čeští europoslanci dokázali zařadit do kontruktivních proevropských frakcí. 

O vliv podle ní zčásti přijde například Kateřina Konečná (KSČM), která šla do voleb s uskupením Stačilo!. „Její frakce dopadla velmi špatně, zůstává úplně nejmenší ze všech sedmi. Ačkoliv se Konečná v zákulisí chová velmi vstřícně a konstruktivně, tak její vliv na evropskou politiku bude minoritní až nulový,“ zdůrazňuje Šafaříková. 

V Česku zvítězilo v eurovolbách hnutí ANO, které získalo sedm mandátů. „Komu čest, tomu čest, protože ANO má druhou nejsilnější delegaci mezi evropskými liberály hned po Francouzích, pokud jde o počet mandátů,“ uznává novinářka. 

4:09

‚Noví populisté‘ Turek a Konečná bodovali na hranicích krajů a u lidí se základním vzděláním, ukazují data

Číst článek

„Jenže vzhledem k tomu, jakou ANO prosazuje dlouhodobě politiku a jaká je politika evropských liberálů, tak si troufám odhadnout, že ANO teď bude hrát roli aktivně nekonstruktivní. Případně že to budou volní radikálové a že celkově bude český vliv menší než dosud,“ soudí. 

Nepopulární vláda

Červnové volby do Evropského parlamentu podle Šafaříkové především ukázaly, že vláda Petra Fialy je ještě méně populární, než to vypadalo. Vyvozuje to z toho, že tentokrát přišli k urnám jiní voliči než obvykle. 

„Volit zpravidla chodili proevropštější, vzdělanější voliči, kteří se víc zajímají o veřejné dění a volí strategičtěji v tom smyslu, že chtějí poslat do Bruselu někoho, kdo tam bude platný, kdo má vliv, kdo tomu rozumí,“ vysvětluje novinářka. 

Za příklad uvádí znovuzvoleného europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09). „TOP 09 je malá strana a Niedermayer nepatří mezi krále sociálních sítí, ale minule přesto získal největší počet preferenčních hlasů. Ukázalo se, že je to někdo, koho voliči, kteří se v minulosti dostavili k volbám, považují za platného,“ přibližuje a přidává další postřeh: 

„Ukázalo se, že Andrej Babiš (ANO) je svým způsobem kult a že lidé volí jeho kult ne proto, jaká politika je za ním.“

Spalovací motory

Tentokrát v Česku vítězily podle ní spíš strany, které slibovaly například zrušení Zelené dohody pro Evropu nebo zrušení migračního paktu. To podle Šafaříkové není reálné. 

‚Nikdy mou důvěru neměla a nikdy ji mít nebude.‘ ANO ani Stačilo! nechtějí podpořit von der Leyenovou

Číst článek

Zpravodajka Hospodářských novin a Aktuálně.cz proto souhlasí s glosou svého kolegy Petra Honzejka, že vítězem eurovoleb jsou tentokrát spalovací motory. 

„Právě usilovná kritika odchodu od spalovacích motorů nahnala hlasy koalici Přísaha a Motoristé sobě. A zároveň to přispělo i dalším protestním hlasům a těžila z toho opozice,“ hodnotí Šafaříková. 

„Nemyslím si ale, že se záchranou spalovacích motorů čeští europoslanci uspějí, protože je jich jen 21, to jsou tři procenta všech europoslanců. Ale je možné, že dojde k nějaké úpravě, k odklonu od některých emisních cílů,“ uvažuje novinářka a dodává: 

„Nakonec ale rozhodnou automobilky. To by měli mít politici na paměti.“

Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.

Zita Senková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme