Do Evropy se dostávají především vzdělaní uprchlíci. Je jich většina, říká výzkumník
Co nutí migranty opustit vlast a vydat se na nelehkou cestu do Evropy? Jak migranti svou cestu z vlasti financují? Odpovědi na tyto otázky hledal výzkum Migrace do Evropy: svědectví a fakta. Vědci provedli formou rozhovorů šetření mezi imigranty, kteří přišli do Řecka, Rakouska a Turecka.
„Ekonomické důvody jsou obsaženy téměř vždy, ale nedivme se, v době války ztrácejí lidé práci,” říká jeden z výzkumníků Robert Stojanov, který byl hostem Interview Plus.
Desítky vypálených vesnic, čtvrt milionu uprchlíků. Pácháte etnickou čistku, obvinil komisař OSN Barmu
Číst článek
Podle OSN je na světě nejvíce uprchlíků od 2. světové války. Robert Stojanov, odborný asistent z týmu Spatial Hubu při Provozně-ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně, který momentálně působí na Evropském univerzitním institutu ve Florencii, vysvětluje, že k takovému stavu došlo z celé řady důvodů.
„Nabízela by se odpověď, že existuje více konfliktů, hranice jsou více otevřené, lidé se lépe přemísťují. Zmínil bych ale také fakt, že se poměrně změnil přístup mezinárodní legislativy, respektive přístup mezinárodních organizací, včetně OSN, k tomu, které migranty považujeme za uprchlíky, a které ne,” vysvětluje Stojanov.
„Když současnou situaci srovnáme se stavem před pětadvaceti lety, je v určitém ohledu příznivější pro lidi, kteří utíkají ze zemí postižených válečnými konflikty, ale nejsou například schopni překročit mezinárodní hranice. Vnitřně vysídlené osoby je dnes už možné považovat ne za uprchlíky v pravém slova smyslu, ale mezinárodní organizace už mají oficiální povolení se o ně starat,” popisuje Stojanov.
Potraviny, voda, léky
Výzkum Migrace do Evropy: svědectví a fakta měl za cíl zjistit, co vede migranty k masovému pohybu do Evropy.
„Odpověď je komplikovaná. Drtivá většina lidí odchází z bezpečnostních důvodů. Když se podíváme na čísla za poslední dva roky, kdy přišlo do Evropy zhruba dva a půl milionu žadatelů o azyl, téměř třetina z nich jsou Syřané,” říká výzkumník.
Druhou nejčastější skupinou byli obyvatelé Iráku. „Tam jde také, stejně jako v Sýrii, o válečný konflikt. Na třetím místě jsou Afghánci, tedy jde zase o válečný konflikt,” říká Stojanov.
Řada migrantů uváděla jako důvod přesunu ekonomické důvody. „V drtivé většině případů se jedná o jakýsi mix důvodů, roli hraje celá řada faktorů. Ekonomické důvody jsou obsaženy téměř vždy, ale nedivme se, v době války ztrácejí lidé práci a potřebují obživu, protože jim chybí dostatek potravin, vody, léků. U těchto komodit najednou stoupnou ceny a práce je alfou a omegou přežití,” podotýká odborník.
Vysoce kvalifikovaní
Více než osmdesát procent respondentů uvedlo jako důvody cesty obavy o život, tři čtvrtiny lidí uvedly jako příčinu válečný konflikt nebo násilí. „Snažili jsme se ověřit, zda tito lidé nelhali nebo nezkreslovali skutečnost. Na danou věc jsme se ptali znovu, z jiného pohledu a v jiné části rozhovoru,” vypráví Stojanov, který podotýká, že výzkumníci mluvili se třemi stovkami lidí z několika milionů.
Ti migranti, kteří nebyli z nejspodnějších vrstev, dorazili až k břehům Evropy. „Lidé, kteří měli větší příjmy, co prodat, vyšší vzdělání a jakési konexe, například známé nebo příbuzné v Evropě, se dostali až do Evropy.”
„Dle našich výsledků přicházejí do Evropy lidé kvalifikovaní, dokonce až vysoce kvalifikovaní. Nadpoloviční většina z nich měla středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání,” tvrdí výzkumník.
