Vojenský dril a převýchova u pásu. Čína nařizuje Ujgurům práci v továrnách, textil z nich jde i do Evropy
Tričko, které máte na sobě, možná utkali v Bangladéši nebo Kambodži z příze vyrobené Ujgury, muslimskou menšinou nasazenou v čínských továrnách v rámci „programu odborného vzdělávání“. Ten zahrnuje také věznění v koncentračních táborech i důmyslný a všudypřítomný sledovací systém ve městech. Podle amerického deníku The Wall Street Journal jsou Ujgurové nuceni pracovat v továrnách, které jsou součástí dodavatelského řetězce pro západní firmy.
Textilní giganti jako H&M, Adidas nebo Esprit. To jsou příklady velkých západních společností, které podle amerického deníku The Wall Street Journal (WSJ) stojí na konci dlouhých a neprůhledných řetězců subdodávek zboží z Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang na severozápadě Číny.
Peníze, nebo svědomí? Kontroloval čínskou ‚nápravu‘ muslimů v Sin-ťiangu, teď svědčí o koncentrácích
Číst článek
Místní obyvatelé z řad ujgurského nebo kazašského etnika v Sin-ťiangu prochází nucenou „převýchovou“ spočívající - v lepším případě - v jejich politické indoktrinaci, výuce mandarínské čínštiny, omezení náboženské svobody, vojenském drilu a následném nástupu do továrny.
Peking totiž nařídil, aby se do Sin-ťiangu přesunuly továrny čínských podniků pro subdodávky západních firem. Zprávy o nucených pracích místní úřady odmítají jako „fámy a pomluvy“, jde jim prý jen o to, aby měli chudí obyvatelé možnost najít si zaměstnání.
Podle listu WSJ jsou ale nejchudší ujgurští obyvatelé vysíláni do továren nuceně. „Když vám vláda nařídí jít do práce, jdete,“ cituje list Ujgura z venkovské oblasti Sin-ťiangu.
‚Odborné vzdělávání‘
Vytvoření pracovních míst má podle režimu snížit kromě chudoby i nábožensky motivované násilí a extremismus. Ostatně Peking dlouhodobě tvrdí, že chrání víru i kulturu svých etnických menšin a že v Sin-ťiangu zavádí bezpečnostní opatření, která jsou namířena proti skupinám vyvolávajícím násilí.
Mezi formu „odborného vzdělávání,“ jak Čína převýchovu ujgurských či kazašských muslimů sama nazývá, patří kromě povolání do továren i držení a „převýchova“ v koncentračních táborech. Ty režim oficiálně nazývá „středisky odborného vzdělávání“. V táborech je podle odhadů více než milion lidí.
20:42
Čína má ze špinavého byznysu s orgány obrovské zisky a nevzdá se jich, říká investigativní novinář Gutmann
Číst článek
Střediska uzákonila loni regionální vláda. Podle OSN je v takových zařízeních v Sin-ťiangu drženo asi milion Ujgurů, Kazachů a příslušníků dalších menšin. Čínu za diskriminaci Ujgurů v listopadu 2018 na jednání Rady OSN kritizovaly západní země včetně Kanady, Francie či Německa při projednávání zprávy o stavu lidských práv v Číně. Země kritiku odmítla.
Součástí systematického ničení kultury ujgurské menšiny je i ničení celých starých městských čtvrtí a také mešit a poutních míst. Podle britského serveru The Guardian a mezinárodní investigativní skupiny Bellingcat už čínské úřady srovnaly se zemí stovky až tisícovky mešit. Pomocí satelitních snímků přezkoumali stovku míst, kde se podle očitých svědků, odborníků i veřejnosti měly nacházet mešity. Třetina všech analyzovaných mešit byla poškozena nebo úplně zničena.
‚Závadné‘ myšlenky? Jsou pryč
Město Aksu blízko čínsko-kyrgyzské hranice je obehnané žiletkovým drátem, kontrolní policejní stanoviště a bezpečnostní kamery jsou tam na každém rohu. Tři čtvrtiny z jeho obyvatel tvoří Ujgurové. Je také sídlem vůbec největší továrny na zpracování bavlny a výrobu příze, která je podle oficiálních informací součástí „střediska odborného vzdělávání“.
Reportéři amerického deníku WSJ v místě mluvili i s jednou z dělnic firmy Huafu Fashion, která prý do továrny přišla přímo ze „vzdělávacího programu“. Je jedním ze 4 000 místních obyvatel, kteří podle úřadů prošli v posledních dvou letech kurzy „deradikalizace“ a textilní výroby. V roce 2017 úřady plánovaly, že se do programů zapojí celkem 100 000 venkovských obyvatel Sin-ťiangu.
„Před tím jsem měla extremistické myšlenky, ale teď jsou všechny pryč,“ řekla pracovnice listu WSJ, zatímco hovoru naslouchali úředníci. Ti si ji po zmínce o „vzdělávacím centru“ vzali stranou. „Řekli, že je to tajemství. Je zakázané se o tom byť jen zmínit,“ řekla poté novinářům.
Harmonická okupace muslimů: statisíce kádrů učí Ujgury, jak milovat Komunistickou stranu Číny
Číst článek
Příze podle WJS míří z továrny Huafu do továren po celé Číně, ale i do Bangladéše a Kambodži, ve kterých se tkají trička pro síť Hennes & Mauritz (H&M). Příze je podle deníku zprostředkovaně i v dodávkách pro oděvní společnosti Adidas a Esprit Holdings.
Firma Adidas v reakci na dotaz novinářů doporučila svým dodavatelům zastavit nákupy příze z Huafu, už od roku 2016 po subdodavatelích také vyžaduje, aby v Sin-ťiangu nenajímali zaměstnance prostřednictvím vládních agentur. Značka Esprit na zjištění novinářů reagovala tak, že začala prověřovat firmu Huafu. H&M zase uvedla, že v regionu nemá v plánu navázat obchodní vztahy s novými dodavateli.
Podle společnosti Huafu všichni její zaměstnanci pracují v továrnách dobrovolně a všechna pravidla „jsou plně v souladu s mezinárodními úmluvami a předpisy“. Vnitřní výcvikový program je prý povinný pro všechny nové zaměstnance bez rozdílu etnické příslušnosti nebo náboženství.
Podíl regionu Sin-ťiang na produkci příze stoupl v poslední letech v rámci Číny na 84 procent, růst je podle údajů úřadů patrný od roku 2015. Rok předtím čínský prezident Si Ťin-pching nařídil jako odpověď na etnické násilí v oblasti posílení zaměstnanosti. „Člověk se zaměstnáním bude stabilní,“ prohlásil v roce 2014. Hlavní výrobci oděvů byli na pět let osvobození od daní, dostali také dotace na elektřinu, půdu a školení zaměstnanců.
