Peníze, nebo svědomí? Kontroloval čínskou ‚nápravu‘ muslimů v Sin-ťiangu, teď svědčí o koncentrácích
„Cítím povinnost, protože jsem tam viděl trpět tolik lidí,“ zdůvodňuje kazašský muslim Bajmurat, proč předstoupil před novináře se svým příběhem. Byl jedním z naverbovaných policistů z řad Ujgurů a Kazachů, kteří v čínské oblasti Sin-ťiang dohlížejí nad takzvanou převýchovou muslimů. Jeho příběh popsaly americké The New York Times.
Podnikání s ovocem a koňským masem Bajmuratovi nevyšlo, musel si tak hledat jinou práci, aby mohl uživit sebe, svou ženu a dvě děti. Když pak přišla v roce 2017 nabídka práce pro čínské úřady s dobrým platem a benefity, neváhal.
Svědectví muslimů o převýchově v Sin-ťiangu: ‚Bůh neexistuje. Věřím v Komunistickou stranu Číny‘
Číst článek
Měsíce kontroloval u silničního zátarasu auta a doklady a mezi lidmi se zaměřoval na ty, kteří jsou na vládní černé listině. Prohledával také jejich mobily kvůli „podvratnému obsahu“. Obyčejně to byli muslimové, což bylo Bajmuratovi jako kazašskému muslimovi proti srsti, jenže výdělek potřeboval, popisuje v reportáži zpravodaj The New York Times v Hongkongu Austin Ramzy.
Jsi smutný? Máš problém
Bajmurat, který v rozhovorech s novináři vystupuje jen s jedním jménem, pak dostal za úkol pomáhat při přesunu 600 spoutaných lidí do nového zařízení, oficiálně zvaného docela nevinně jako „výcvikové středisko“.
Kazach ale popsal jeho pravou podstatu: „Všude byly kamery, a pokud se někdo byť jen zatvářil nešťastně, měl problémy.“ Zařízení bylo podle Bajmuratova svědectví vězením s toaletami i lůžky za mřížemi. Svého známého, jednoho z vězňů, málem nepoznal – tak moc ztratil na váze.
Sám Bajmurat prý jako policista procházel důkladným politickým školením, musel se nazpaměť naučit citáty prezidenta Si Ťin-pchinga.
Čína drží v koncentračních táborech, které sama nazývá „střediska odborného vzdělávání“, více než milion muslimů ujgurského nebo kazašského etnika. Záminkou je boj proti terorismu.
Peking dlouhodobě tvrdí, že chrání víru i kulturu svých etnických menšin a že bezpečnostní opatření zaváděná v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang jsou namířena proti skupinám vyvolávajícím násilí.
Lákání výplatou
Případ Bajmurata přitom není ojedinělý, podle amerického deníku se policisté a dozorci rekrutují často právě z řad pronásledovaných etnik. Úřady se mají zaměřovat s nabídkami dobře placené práce na muslimy ujgurského nebo kazašského původu cíleně, chtějí tak rozdělit rodiny i komunity. Těžká volba: peníze, nebo svědomí?
Bajmurat s rodinou nakonec uprchl do Kazachstánu a o podmínkách v táborech se rozhodl veřejně promluvit. „Cítím povinnost, protože jsem tam viděl trpět tolik lidí…,“ vysvětluje, proč se rozhodl podat svědectví o tom, co viděl během své služby v okrese Čchi-tchaj v Chuejské autonomní prefektuře Čchang-ťi.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Chua Čchun-jing všechna Bajmuratova tvrzení odmítla jako lživá. Podle vládních údajů sice pro bezpečnostní složky v Čchi-tchaji pracoval, ale ne jako policista, nýbrž ochranka nákupního centra.
Sám Bajmurat dostal během posledního měsíce anonymní telefonní výhrůžky: pokud neodvolá, co řekl, jeho příbuzným má hrozit přesun do táborů.
Ujgurové v Číně
Ujgurové jsou druhým nejpočetnějším muslimským etnikem v Číně. Řadí se k sunnitským muslimům a jejich počet se odhaduje na osm milionů. Většina turkických Ujgurů žije v provincii Sin-ťiang a na území, které obývají přes 1250 let, usilují o nezávislý stát s názvem Východní Turkestán.
Takzvaná střediska odborného vzdělávání v oblasti Sin-ťiangu, kam jsou na politickou převýchovu posíláni tamní Ujgurové, uzákonila v roce 2018 regionální vláda v autonomní oblasti Sin-ťiang. Úřady chtějí bojovat proti šíření podle nich extremistické ideologie. Podle OSN je v takových zařízeních v Sin-ťiangu drženo asi milion Ujgurů, Kazachů a příslušníků dalších menšin.
Vládní údaje tvrdí, že v samotném regionu Sin-ťiangu z 22 milionů tvoří 46 procent Ujgurové, 40 procent Chanové (těch je v celé Číně 92 procent) a 7 procent Kazaši. Čínu za diskriminaci Ujgurů v listopadu 2018 na jednání Rady OSN kritizovaly západní země včetně Kanady, Francie či Německa při projednávání zprávy o stavu lidských práv v Číně.
Čína kritiku odmítla. Podle ní se obvinění z věznění Ujgurů nezakládá na faktech. „Nepřijímáme politicky motivovaná obvinění několika zemí, která jsou naprosto zaujatá,“ řekl v Ženevě náměstek čínského ministra zahraničí Le Jü-čcheng.
