Sporné území vyvolává napětí mezi Indií a Čínou. Na linii aktuální kontroly byly zraněny desítky vojáků
Křehké příměří na sporné hranici mezi Indií a Čínou je znovu narušené. Podle indických bezpečnostních složek překročilo přes 300 čínských vojáků takzvanou linii aktuální kontroly mezi oběma státy a v následné potyčce s indickými vojáky byly zraněny desítky lidí.
Indický deník Hindustan Times cituje zdroje z ministerstva obrany, podle kterých více než 300 čínských vojáků hromadně překročilo hranici. Napadli indické vojáky klacky a kameny, ale vzápětí je Indové zatlačili zpátky do Tibetu.
Během potyček údajně celou událost ze vzduchu ještě monitorovaly čínské vojenské drony, nicméně záběry z nich se na sociálních sítích zatím neobjevily.
Největší indický deník píše, že tentokrát Dillí neposlalo do vzduchu své stíhačky jako minulý týden, kdy mělo dojít k podobnému narušení na linii aktuální kontroly vysoko v Himálaji, na hranici mezi indickým svazovým státem Arunáčalpradéš a autonomní oblasti Tibet.
Panují obavy, aby nedošlo ke stupňování napětí. Spojené státy už prostřednictvím svého ministerstva obrany vzkázaly, že podporují svého spojence Indii v její snaze neeskalovat dál napětí mezi jadernými mocnostmi, kterými obě země jsou.
Patová situace mezi dvěma nejlidnatějšími státy světa trvá už od roku 1962. Tehdy Mao Ce-tungova armáda provedla z jejího pohledu poměrně úspěšný výpad do indického vnitrozemí. Podle Indů si tehdy Číňané neoprávněně zabrali území, které jim nepatří. Od té doby je linie aktuální kontroly místem, kde po sobě čas od času obě armády střílejí.
Kromě svazového státu Arunáčalpradéš je to také Džammú a Kašmíru a oblast Aksai Čin neboli Pustina bílých skal, kde jsou nejnebezpečnější zdroje napětí, protože hranice není na území pevně vytyčená.
Dillí a Peking se vzájemně obviňují z jejího narušování. Poslední incident ale vzbuzuje řadu otázek. Hlavně tím, že Čína už déle než 24 hodin mlčí, což je pro jindy velmi výřečné čínské ministerstvo zahraničí netypické.
Čínské hraniční spory
Čínsko–indická hranice je dlouhá skoro 4000 kilometrů, není to však jediná oblast, kde má Peking územní spory se svými sousedy. Podle OSN je to momentálně bezmála 20 oblastí. Některé z nich „zamrzly“ a nepředstavují už větší geopolitické napětí, jiné se naopak mohou stát rozbuškou pro případné třenice.
Skutečnost, že Číňané dosáhli změny pomocí protestů, nemá po roce 1949 obdoby, říká o rozvolnění sinolog
Číst článek
Do první skupiny patří třeba územní spory Pekingu s Laosem, Kyrgyzstánem a Tádžikistánem. Naopak potenciál většího konfliktu dříme v pohraničních oblastech s Vietnamem či Indií. A hlavně v Jihočínském moři ve známé lokalitě Spratlyových anebo Paracelských ostrovů.
Dosud nejkrvavější průběh měly ozbrojené střety Číny a Indie na začátku 60. let, které byly v podstatě regulérní válkou, kde na obou stranách padlo kolem 4000 vojáků. Přesto se stále nepodařilo najít podobu státní hranice, kterou by tedy Peking i Dillí dodnes respektovali.
