Skutečnost, že Číňané dosáhli změny pomocí protestů, nemá po roce 1949 obdoby, říká o rozvolnění sinolog
Čína zmírňuje politiku nulového covidu, hlavní změny oznámila ve středu vláda. Přísná opatření trvala tři roky a zpomalila druhou největší světovou ekonomiku. Kromě toho vyvolala v zemi bezprecedentní protesty. „Největší problém mají mladí Číňané, chybí pracovní příležitosti, bydlení je nedostupné, jejich nespokojenost s režimem je výjimečná,“ shrnuje sinolog Filip Jirouš. Režimem podle něj ale protesty nezatřesou.
Nově se bezpříznakoví lidé v Číně budou moci samoizolovat doma nebo například nebude nutné pro vstup na většinu míst ukazovat osvědčení o zdravotním stavu v podobě QR kódu v mobilní aplikaci.
Čína po třech letech uvolňuje proticovidová opatření. Domy v karanténě nesmí mít zablokované východy
Číst článek
Událostí, která přiměla Číňany vyjít do ulic v nevídaných počtech, byl požár výškové budovy v Urumči, hlavním městě autonomní oblasti Sin-ťiang, který propukl poslední listopadový čtvrtek.
Při tragédii zahynulo deset lidí, včetně dětí. Videa a zprávy, které se okamžitě začaly objevovat na sociálních sítích, poukazovaly na fakt, že na vině jsou přísná proticovidová opatření, kvůli kterým jednak lidé nemohli hořící dům opustit, jednak se kvůli nim hasiči nemohli dostat blíže k ohni.
Zmírnění toho, jak čínský stát aplikuje politiku nulové tolerance nákazy covidem-19, začaly již v noci ze čtvrtka na pátek požadovat stovky Číňanů přímo v Urumči. V dalších dnech už protestovaly tisíce lidí v různých městech.
Urumči, hlavní město autonomní oblasti Sin-ťiang
„Způsob proticovidových omezení se lišil město od města, ale Číňané, hlavně ve velkých městech, už byli zoufalí ze situace, kdy – již třetí rok – kdykoliv někde prošel jeden nakažený člověk, šly tisíce dalších do karantény,“ komentuje sinolog Filip Jirouš, který dříve působil v organizaci Sinopsis a nyní je na volné noze.
Mladí a zoufalí
Požár v Urumči byl jen spouštěčem k projevení frustrace, většinou mladých, lidí kvůli nedostatku pracovních příležitostí. Podle deníku New York Times je v zemi mezi mladými až dvacetiprocentní nezaměstnanost způsobená zpomalením ekonomiky během pandemie.
Protesty v Číně sílí, demonstranti volají po odstoupení prezidenta a svobodě tisku
Číst článek
„Největší problém mají právě mladí Číňané, chybí pracovní příležitosti pro absolventy univerzit, splaskává bublina kolem realitního trhu, bydlení je nedostupné. Jejich nespokojenost s režimem je výjimečná, zoufalství je ten hlavní motivátor, proč riskují, oni samozřejmě vědí, že si pro ně veřejná bezpečnost dojde,“ popisuje sinolog.
Skutečnost, že Číňané dokázali dosáhnout změny pomocí protestů, je podle Jirouše precedentem, který na celostátní úrovni chyběl. „Alespoň pokud mluvíme o Čínské lidové republice, před rokem 1949 nějaká kultura veřejných protestů, především studentských, existovala a mělo to výsledky,“ upozorňuje.
„Ani mnohem masivnější protesty v roce 1989 žádné změny nedosáhly,“ připomíná sinolog šest týdnů demonstrací na jaře 1989, které ukončil zásah čínské armády.
Demonstrace, pokud v Číně probíhají, se dějí na lokální úrovni a výsledky jsou tak rovněž lokální.
„Současný ústupek bych chápal primárně v rychlosti rozvolňování, ne nutně v samotném procesu rozvolňování,“ hodnotí Jirouš. Částečné zmírnění totiž čínské úřady avizovaly již na podzim.
Přes tisícové protesty si podle sinologa většina Číňanů nedovede představit, že by komunisty někdo nahradil
Číst článek
„Z různých důvodů k tomu ale nedošlo: ať už je to stav čínského zdravotnictví, nízká proočkovanost, anebo neochota čínské vlády přiznat chybu,“ popisuje sinolog. Vláda čínského prezidenta Si Ťin-pchinga totiž stavěla na tom, že čínský přístup nulové tolerance k nákaze je jediná správná cesta.
„Ale čínská komunistická strana se řídí vědeckým marxismem, takže se nikdy nemůže zmýlit, ani když teď opatření částečně rozvolní,“ shrnuje ironicky sinolog.
Na protestech, o kterých západní média informovala jako o „nejodvážnějších a největších od roku 1989“, se kromě požadavků na zmírnění lockdownů či testování objevilo také několik těch čistě politických.
„V Šanghaji dokonce zazněly i požadavky na odstoupení čínského prezidenta a na konec vlády komunistické strany, což nemá obdoby. To je něco, co nezaznívalo ani v roce 1989, tehdy lidé protestovali proti konkrétním skupinám v rámci strany, které vnímali jako zkorumpované,“ uznává Jirouš, ale zároveň dodává, že i kdyby se do demonstrací zapojilo násobně více lidí a protesty by trvaly déle, ohrožení autoritářského režimu by to neznamenalo.
„Nešlo o žádné organizované hnutí a chyběly mu vůdčí postavy. Lidé, kteří by mohli něco takového vést, jsou v lepším případě ve vězení,“ mírní Jirouš představy, že by protesty mohly znamenat začátek konce vlády jedné strany v Číně.
Pokud nějaké změny ve vedení země nastanou, odehrají se podle Jirouše uvnitř strany a zvenku budou těžko postřehnutelné.
Záběry z protestů v Šanghaji, 3. 12. 2022
„Od začátku byly protesty označované za ilegální shromáždění a režim je rámoval jako spiknutí takzvaných zahraničních sil, což vlastně znamená ‚západní imperialisty‘ od Tchaj-wanu přes Ameriku po Velkou Británii,“ říká sinolog.
Cenzura nestíhala
Nyní podle dostupných informací protesty, které trvaly týden a propukly minimálně v osmnácti velkých městech, utichly. V ulicích čínských měst se záhy po demonstrantech začali objevovat také policisté, na místech dřívějších shromáždění stavěli zátarasy, určité čtvrti před demonstranty uzavřeli.
Policisté lidem na ulicích kontrolovali mobilní telefony, zda v nich nemají nainstalované VPN, které by jim umožnily obcházet cenzuru a navštěvovat v Číně zakázané stránky nebo aplikace. Hledali také videa a fotografie z protestů.
Díky tomu, že Číňané v první hodiny zamířili na twitter, který je jinak v zemi zakázaný, se důkazy o probíhajících protestech dostaly do světa. „Cenzura chvíli nestíhala,“ glosuje Jirouš.
Kolik lidí policie zadržela, není jasné. Podle Jirouše ale zatýkání potrvá ještě několik dalších měsíců tak, jak se bezpečnostním složkám bude dařit identifikovat protestující pomocí záznamů z bezpečnostních kamer, kterými jsou čínská města prošpikována.
Policie umlčuje čínský vzdor. Prochází kamerové záznamy, tresty hrozí celým rodinám
Číst článek
Právě technologie představují v Číně osvědčený nástroj kontroly. Na twitteru se například objevily zprávy o tom, že čínská společnost Huawei lidem sama maže z cloudového úložiště videa pořízená na protestech.
Jde o běžnou praxi čínské aplikace WeChat, která slouží jednak jako komunikační platforma, jednak v ní má člověk nahranou virtuální peněženku a může skrze ni nakupovat.
„WeChat používá celá Čína, má ji každý od babičky na vesnici až po manažera velké firmy. Aplikace je ale podchycená režimem, jsou prokázané případy předávání dat státu, automatického mazání obsahu nebo návštěv veřejné bezpečnosti u člověka doma záhy po odeslání nějakého citlivého obsahu,“ vypočítává Jirouš.
Číňané nyní cítí úlevu, ale zároveň obavy, píše BBC. Otázkou totiž je, jak čínské zdravotnictví změny zvládne. V současnosti země totiž zažívá největší vlnu onemocnění – až 30 tisíc nově nakažených denně. Zároveň zaostala v dostatečném proočkování nejzranitelnějších skupin.
