Část zříceného mostu v Drážďanech bude nutné strhnout. Trosky v Labi mohou ovlivnit odtok vody
Část zříceného mostu Carolabrücke v Drážďanech bude nutné kontrolovaně strhnout. Na tiskové konferenci to ve čtvrtek uvedl mluvčí hasičů Michael Klahre. Ve středu nad ránem se do Labe zřítila zhruba stometrová část betonového mostu, na němž se nacházela stezka pro pěší, cyklostezka a tramvajová kolej. Podle Klahreho není reálné, aby se stihlo odstranit trosky z Labe před možnou víkendovou povodní.
Pád mostu si nevyžádal žádné zraněné, vyvolal ale velké komplikace v dopravě a debatu o stavu mostů v celém Německu.
Most Carolabrücke se skládá ze tří částí označených A, B a C. Po částech A a B jezdí automobily, na části C byly tramvajové koleje a chodník. Ve středu se zřítil kus mostní části C blíže drážďanskému Starému Městu, podle hasičů ale měření prokázala, že se mírně pohybuje i díl blíže k Novému Městu, a bude tak nutné ho kontrolovaně strhnout.
Mluvčí hasičů Klahre přitom nevyloučil, že by se mohl před stržením zbytek mostu sám zřítit.
Technici ze státní agentury pro civilní ochranu a mimořádné události (THW) a zaměstnanci specializované firmy už v noci na čtvrtek most zčásti zajistili pomocí třicetitunové konstrukce ze dřeva a kovu, aby tak zabránili jeho sklouznutí z pilíře. Práce na zajištění pokračovaly i ve čtvrtek dopoledne.
Dopravní omezení
Středeční událost způsobila velké problémy v dopravě, omezení se dotklo aut, tramvají, cyklistů, chodců i lodí na Labi. Podle webu Sächsische Zeitung se ve čtvrtek ráno na alternativních trasách – mostech Albertbrücke a Marienbrücke – tvořily kolony. Později se ale situace podle stanice ntv zklidnila.
Drážďanský most procházel rozsáhlou rekonstrukcí, opravena už byla část pro automobilovou dopravu – tedy díly A a B. Na část C s tramvajovými kolejemi, která se ve středu zřítila, měla podle webu listu Sächsische Zeitung přijít řada až na počátku příštího roku. Příčina pádu mostu zatím není jasná, policie ale nepředpokládá cizí zavinění. Odborníci se domnívají, že k pádu mostu mohla výrazně přispět koroze.
Středeční zřícení Carolabrücke vyvolalo v Německu debatu o stavu mostů v zemi. Podobně tomu bylo i v Česku po zřícení Trojské lávky na začátku prosince 2017, při kterém utrpěli zranění čtyři lidé, z toho dva těžká.
Podle odborníka na mostní konstrukce Martina Mertense lze říci, že u velkých německých mostů jsou „problémovými pacienty“ všechny postavené před rokem 1980. Kvůli stavebnímu boomu po druhé světové válce je v této kategorii přitom většina německých velkých mostů. „Drážďany jasně ukázaly: Je pět minut po dvanácté,“ řekl profesor vysoké školy v Bochumi mediální skupině RND.
Německý svaz měst a obcí vyzval vládu, aby zahájila „investiční ofenzivu“ namířenou na zlepšení německé dopravní infrastruktury včetně mostů.
Podle ministra dopravy Volkera Wissinga je v rozpočtu na příští rok, který se nyní projednává ve Spolkovém sněmu, více než devět miliard eur (226 miliard Kč) na investice do dálnic a mostů. Zároveň ale upozornil, že řada mostů – včetně drážďanského Carolabrücke – patří obcím, a nelze tak při jejich sanaci počítat s penězi ze státního rozpočtu.
Nejsem si jist, zda se zřícený most v Drážďanech dá opravit, říká odborník
Číst článek
Pozornost se k mostu nyní upíná i v souvislosti s hrozícími povodněmi, při kterých by mohla zřícená konstrukce představovat hráz a způsobit zaplavení drážďanského historického centra. V Sasku má pršet od pátku do pondělí, zatím není ale jasné, jak vydatně.
Podle aktuální předpovědi Německé meteorologické služby (DWD) by mohlo napršet mezi 20 a 70 litry na metr čtvereční. Větší obavy mají němečtí meteorologové ze srážek v Česku, odkud Labe do Drážďan teče. Varování před povodněmi pro saskou metropoli ale zatím DWD nevydala.
Český ministr zemědělství Marek Výborný ve středu uvedl, že Česko nevyhovělo žádosti Němců o snížení průtoku na Labi kvůli spadlému mostu. Dodal, že vodohospodáři naopak průtok v Labi zvýší, aby uvolnili kapacitu pro zachycení vody po případných extrémních srážkách.
