Pětice evropských států chce sankce proti Madurovi a jeho okolí. Hlavně kvůli zatýkání venezuelské opozice
Pět významných evropských zemí zvažuje uvalení sankcí na venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a několik vysokých činitelů jeho režimu v reakci na nedávný tvrdý postup venezuelských úřadů proti politickým odpůrcům. Trvají však neshody ohledně načasování kvůli obavě z ohrožení nynějších jednání v Norsku o možném východisku z krize v jihoamerické zemi. Napsala to agentura AP s odvoláním na několik informovaných zdrojů.
Finanční a cestovní restrikce zatím probírá pětičlenné jádro - Británie, Francie, Německo, Nizozemsko a Španělsko - než příslušný návrh předloží Evropské radě, tvrdí diplomaté a členové venezuelské opozice, kteří jsou se záměrem obeznámeni.
Podle AP jde o pět zdrojů, které chtějí zůstat v anonymitě, protože nemají povolení o tom veřejně mluvit.
Zoufalí pacienti, hlad a rozvoj šarlatánství. ,Venezuela absurditou připomíná Kafkův Proces,‘ říká filmař
Číst článek
Sankce by měly postihnout desítku lidí, včetně Madura, ale konečné rozhodnutí zatím nepadlo. Uvnitř uvedené skupiny zemí je ještě třeba překonat některé rozdílné názory, než bude návrh předložen exekutivním orgánům Evropské unie.
Zatýkání Guaidóa
Větší shoda existuje v nutnosti potrestat vedoucí činitele ozbrojených sil a justice, kteří byli nápomocní při zatýkání spojenců opozičního vůdce Juana Guaidóa. To se týká především ministra obrany Vladimira Padrina, jehož rodina žije ve Španělsku.
Na seznamu je ale i ministr komunikací Jorge Rodríguez, který dosud vedl Madurovu delegaci na jednáních s opozicí v Norsku, a také Jorge Márquez, jenž stojí v čele mocného úřadu, který začátkem roku umlčel vysílání španělské stanice Antena 3 a britské BBC.
„Naší prioritou není zavést nové sankce. Ale nechceme ani uvolnit tlak na členy venezuelské vlády,“ řekl podle AP nejmenovaný pracovník španělského ministerstva zahraničí. „Hlavní pozornost se v této chvíli soustředí na dialog v Norsku,“ vysvětlil podstatu diskusí kolem sankcí.
