Britské vládě se v pondělí nepodařilo ani na druhý pokus prosadit hlasování o brexitové dohodě. Rozhodl tak předseda Dolní sněmovny John Bercow, nejdříve je prý třeba obsah dohody převést do britského práva. Podaří se premiérovi Borisi Johnsonovi vyvést zemi z Evropské unie v termínu do konce října? V pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus diskutovali publicista Alexander Tomský a analytik Kryštof Kruliš.

Praha 15:56 22. října 2019 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Jsem zastánce tvrdého brexitu a ta dohoda se mi vůbec nelíbí, protože nesouhlasím s existencí Evropské unie,“ řekl publicista Alexander Tomský.

Konzervativci, kteří by v unii chtěli zůstat, Johnsona podezřívají, že chce odejít bez dohody, a nedůvěřují mu.

Vnitrostranické opozici se nelíbí, že se strana obrací směrem k nacionalismu, Tomský ale upozorňuje na nebezpečí, které pro konzervativce představuje Strana pro brexit Nigela Farage – mohla by je prý úplně zničit.

„Je jasné, že dojde k odkladu brexitu. Johnson hrál hru se svou vlastní stranou i Stranou pro brexit, že pokud nebude parlament poslušný, tak bude tvrdý brexit. Nikdy to nebyla pravda,“ míní Tomský.

Současná dohoda podle něj znamená, že euroskeptici ničeho nedosáhli – Velká Británie sice vystupuje z unie, nebude platit členský příspěvek a bude si moci vybírat migranty. „Evropská unie je kartel, který má svá vlastní pravidla, tarify a kvóty – pro Británii je nevýhodná – a to vše zůstává ve hře,“ podotýká politolog.

Dohoda je jen začátek

Analytik Kryštof Kruliš zdůrazňuje, že teď bude záležet na tom, jak dopadnou další jednání o budoucím vztahu mezi Velkou Británií a unií. Jejich výsledek navíc budou muset schválit parlamenty všech členských zemí.

Johnson nakonec souhlasil se zavedením celních kontrol mezi Velkou Británií a Severním Irskem a kvůli tomu ztratil podporu severoirských unionistů. „Pro ně je to symbolická hranice uvnitř jejich vlastní země. Získal tím ale podporu těch nejeuroskeptičtějších hlasů v Konzervativní straně,“ přibližuje Kruliš.

„Současná dohoda ale řeší jen první fázi, tedy způsob vystoupení, finanční vyrovnání, ale ne budoucí vztah po přechodném období, které má končit někdy v letech 2020 až 2022,“ vysvětluje.

Podle Kruliše není vůbec jisté, že britský parlament dohodu schválí. V následujících dnech totiž bude projednávat celou řadu dodatků, například labouristé mohou chtít vládě uložit povinnost, aby usilovala o vytvoření celní unie, nebo prosazovat druhé referendum. A jejich požadavky by mohli podpořit i severoirští unionisté.

Tomáš Pavlíček, Michael Erhart Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít