Biden, Pavel i Zelenskyj na dohled běloruských hranic. V Litvě začíná čtvrtý summit NATO ve stínu války
V úterý v hlavním městě Litvy začíná ostře sledovaný summit Severoatlantické aliance. Na programu je schvalování nových obranných plánů, řešit se bude také dlouhodobá pomoc Ukrajině. Přestože by se setkání měl osobně zúčastnit i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, oficiální pozvánku do aliance Kyjev nejspíš nedostane. Naopak průlom zažilo vpředvečer summitu Švédsko. Českou delegaci vede prezident Petr Pavel.
Centrum světového dění se na dva dny přesouvá do Pobaltí. V úterý začíná v hlavním městě Litvy summit největší obranné aliance na světě.
Jde o další, již čtvrté, vrcholné setkání lídrů NATO, které probíhá ve stínu války na Ukrajině. A právě Ruskem napadená země bude hlavním tématem.
Za Česko do Litvy odjel prezident Petr Pavel, ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Společně s nimi do Vilniusu přicestoval také šéf české armády Karel Řehka.
Rusko si vybralo válku jako nástroj zahraniční politiky. Nevychází jim to, míní litevský velvyslanec
Číst článek
Zvýšená bezpečnostní opatření, která akci provázejí, jsou více než namístě. Summit NATO je vrcholnou politickou akcí, které se účastní jedenatřicet lídrů členských zemí, včetně například amerického prezidenta Joea Bidena, a desítky dalších politiků. Setkání se má osobně zúčastnit také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, napsala agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenované zdroje.
Navíc jde historicky o teprve druhý alianční summit, který se odehrává na území bývalého Sovětského svazu. Na hranice Běloruska, ruského spojence ve válce proti Ukrajině, je to z Vilniusu 32 kilometrů, na ty ruské pak jen 151.
Záruky pro Ukrajinu
Setkání ve Vilniusu je rozplánované do poslední minuty a hlavní téma je jasné: válka na Ukrajině. Prezidenti, premiéři a ministři budou řešit plán dlouhodobé vojenské pomoci pro Kyjev, vůbec poprvé také zasedne Rada NATO–Ukrajina.
„Ukrajina bude moci v rámci Rady svolávat krizová jednání, mohl by to být také nástroj dalšího jednání s Ukrajinou o jejím přibližování k NATO,“ popsal pro iROZHLAS.cz bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, co konkrétního lze od této platformy očekávat.
Zda do Vilniusu přijede i Zelenskyj, nebylo do posledních hodin před setkáním jasné. Už dříve se nechal slyšet, že do Litvy „nechce jet pro zábavu“ a svou účast podmínil rozhodnutími a schůzkami klíčovými pro Ukrajinu. Ukrajinci totiž od litevského summitu očekávají oficiální pozvánku do NATO. Ta je nezbytným prvním krokem pro získání členství v největší obranné alianci na světě.
Že k tomu ale nedojde, řekl nedávno generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. O tom, že Ukrajina ještě není na tento krok připravená, mluvil před svým odletem do Evropy také americký prezident Joe Biden.
Jednotný názor nemají ani další členové Aliance. Většina se shoduje, že nezbytnou podmínkou je konec války.
„Jsem si jistý, že najdeme společnou řeč, a to i v otázce, jak posunout Ukrajinu blíže členství,“ nabídl ale prostor pro naději Stoltenberg několik dní před vilniuským summitem.
Litevský prezident: Ruský režim je stejný už 105 let. Pobaltí je v Putinových plánech na obnovu impéria
Číst článek
„Tlak na pozvání byl velký, ale podle mě nikdy nebyl úplně realistický,“ myslí si Bahenský a dodává, že by se neměla opakovat situace ze summitu v Bukurešti v roce 2008.
Před 15 lety NATO ve své deklaraci uvedlo, že Ukrajina (a Gruzie) se v budoucnu stanou členy Aliance. Protože ani tehdy nebyla mezi státy NATO shoda, nic dalšího se v tomto směru nedělo.
„To je problém vágních vyjádření, jejich obsah je otevřený interpretaci. Už tehdy to podle některých bylo málo, podle jiných naopak hodně. Duch Bukurešti se bude vznášet nad Vilniusem. Mluví se o tom, že to byla kardinální chyba, která popudila Rusko, ale zároveň nedala Ukrajině a Gruzii žádné garance,“ vysvětluje Bahenský.
Je tedy otázkou, s čím Ukrajina ze summitu odjede. Americký prezident Joe Biden například v rozhovoru pro americkou televizi CNN zmínil, že by jeho země mohla Kyjevu poskytnout bezpečnostní záruky podobné těm, jaké má Izrael.
Švédské čekání
V čekárně Aliance – i když v úplně jiné fázi – pořád zůstává také Švédsko, které se summitu sice zúčastní, ale členem stále není.
Erdogan klade podmínky. Za souhlas se vstupem Švédska do NATO chce vstup Turecka do Evropské unie
Číst článek
Stockholm se loni společně s Helsinkami rozhodl opustit staletí trvající neutralitu a pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu odevzdaly obě severské země 18. května 2022 přihlášky do NATO. Formální pozvánku od Aliance dostaly Švédsko a Finsko na loňském summitu v Madridu na konci června.
Přestože představitelé obou skandinávských zemí říkali, že projdou celou cestu až do cíle společně, Finsko protrhlo pásku jako první a letos 4. dubna se stalo 31. členem NATO.
Švédsko zatím stále čeká na „zelenou“ od Maďarska a Turecka. Turecko, které má druhou největší armádu v Alianci, donedávna tvrdilo, že Švédsko dělá málo ohledně potírání terorismu na svém území.
Vilniuský summit měl být původně přivítáním této skandinávské země do alianční „rodiny“ a až do posledního okamžiku před setkáním probíhala jednání mezi představiteli NATO, Turecka a Švédska.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nakonec v pondělí pozdě večer oznámil, že švédskou žádost pošle do parlamentu „co nejdříve“. Není ale jasné, kdy se tak přesně stane, ani co za změnou tureckého názoru stojí.
I kdyby se ale názor na poslední chvíli rozhodli změnit i představitelé Maďarska a švédskou přihlášku také podpořili, parlamenty obou zemí návrh projde minimálně za několik dnů, spíše týdnů.
Domácí úkoly
Lídři Západu si ve Vilniusu také zkontrolují „domácí úkoly“ z loňskému summitu v Madridu. Tam se dohodli na dalším posílení východního křídla Aliance, kde je nyní rozmístěno osm mnohonárodních bojových uskupení.
Alianční vojáci jsou v rámci takzvané „předsunuté přítomnosti“ rozmístění v Polsku, Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Rumunsku, Maďarsku, Bulharsku a na Slovensku. Postupně by mělo dojít k navýšení počtů až na velikost brigád, tady přibližně na pět tisíc vojáků v každé zemi.
Východní křídlo NATO
V reakci na ruskou agresi proti Ukrajině z roku 2014 a anexi ukrajinského Krymu NATO posílilo svou přítomnost na východním křídle. Na varšavském summitu Severoatlantické aliance v roce 2016 bylo rozhodnuto o vytvoření tzv. předsunuté přítomnosti. O rok později vznikly první čtyři alianční mnohonárodnostní bojová uskupení v Polsku, Litvě, Lotyšsku a Estonsku. Po ruském útoku na Ukrajinu v únoru 2022 došlo k dalšímu posílení již existujících uskupení a vzniku čtyř nových: na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku.
Dále se budou řešit nové regionální obranné plány, tedy jakýsi manuál, jak by Aliance reagovala, pokud by ji napadlo Rusko. Revidované plány následně přinesou nové úkoly pro jednotlivé národní armády.
Stejně jako loni se i letos zúčastní spřátelené země Aliance. Ve středu je na programu jednání s Austrálií, Novým Zélandem, Jižní Koreou a Japonskem o situaci v Indo-Pacifiku, tedy hlavně o rostoucím vlivu a ambicích Číny.
Důležitá rozhodnutí
Dva dny plné oficiálních i zákulisních jednání politikům zpestří večeře, kterou ve svém paláci pořádá litevský prezident Gitanas Nauseda. Vlastní program budou mít také partnerky a partneři hlav států, ti zamíří na návštěvu například do centra pro ukrajinské uprchlíky.
Alianční summity představují zasedání Severoatlantické rady, která politicko-vojenskou organizaci řídí, na nejvyšší možné úrovni, tedy na úrovni hlav států členských zemí. Mezi těmito setkáními se schází alianční ministři zahraničí či obrany a také stálí zástupci jednotlivých zemí při NATO.
Čínská armáda musí zlepšit svou schopnost plánovat válku a boje, prohlásil prezident Si Ťin-pching
Číst článek
Není dané, kdy se mají summity konat: pořádají se ad hoc, tedy když je potřeba. Summit bývá příležitostí k přijetí důležitých rozhodnutí, dokumentů nebo pozvání nových členů.
Od začátku války na Ukrajině loni v únoru se konaly již tři vrcholné summity: jeden virtuální hned 25. února, následoval mimořádný summit v Bruselu o měsíc později a další byl summit v Madridu v červnu téhož roku.
Česko na těchto setkáních zastupuje prezident a ministři zahraničí a obrany. Na posledních dvou summitech, loni v Bruselu a Madridu, tehdejšího prezidenta Miloše Zemana zastupoval premiér Petr Fiala (ODS).
