Beslanský masakr aneb Jak Putin začal utahovat šrouby. Od útoku uběhlo 20 let
Zahájení školního 2004/2005 v městečku Beslan v Severní Osetii na jihu Ruska. Při proslovu ředitelky vběhli do davu čečenští islamističtí teroristé a zajali zhruba 1200 školáků a jejich rodičů a zavřeli je do tělocvičny. Při pozdějším zásahu bezpečnostních složek zemřelo přes 300 lidí, víc než polovina byly malé děti. K masakru se u příležitosti 20. výročí vracejí Josef Pazderka a Ondřej Soukup v podcastu Českého rozhlasu Plus Na Východ!
Více než na hrůzy, které se staly, se podcast Na Východ! chce zaměřit na podivnou reakci ruských vyšetřovatelů, úřadů, a hlavně tehdejšího prezidenta. Jmenoval se Vladimir Putin a čerstvě začal sloužit svoje druhé funkční období.
To, jak se zachoval po krveprolití v Beslanu, předznamenalo mnohé z jeho politického stylu, který posléze vedl k ustavení autokratického a značně represivního režimu v současném Rusku.
O Vladimiru Putinovi tehdy lidé říkali, že je to sympaťák – hlavně oproti Jelcinovi. Mladý, energický, nepije, nekouří. Sportovec, který když se svleče do půl těla, vypadá bezvadně. Putin prý pro Rusy představoval příslib nové energie a symbol toho, že Rusko vstává z kolen.
Země se na konci 90. let cítila ponížená, mimo jiné kvůli porážce v první rusko-čečenské válce. V druhé fázi střetu mezi těmito zeměmi potom začali čečenští radikálové páchat na území Ruska teroristické útoky.
‚Slabí jsou biti‘
Situace byla napjatá, nepřehledná a od prezidenta se čekalo, že zasáhne. Zasáhl tvrdou rukou. Ale také necitlivou, jak ukázaly právě události kolem Beslanu.
Do konce roku vycvičíme v Evropské unii 75 tisíc ukrajinských vojáků, shodli se ministři obrany
Číst článek
Chaotická rozhodnutí narychlo zřízeného operačního štábu nikdy nebyla řádně prošetřena. Možná by dala odpověď na otázku, proč nejvíce obětí zahynulo až při vniku ruských ozbrojených sil do budovy a proč museli ve škole s tolika civilisty nasazovat plamenomety, granátomety a další těžké zbraně.
Nebo proč za tento masakr nikdy nebyla určena odpovědnost – teroristé z místa totiž zmizeli, zemřeli a trest vězení si odpykal pouze jediný z nich.
Putin, namísto kondolencí rodinám obětí, se po útoku obrátil na ruskou veřejnost s jiným sdělením: „Ukázali jsme slabost a slabí jsou biti.“ Což jen byla předzvěst toho, že Vladimir Putin vycítil, že v této náladě je možné utáhnout šrouby.
Kyjev přišel o první americkou stíhačku F-16. Pilot zemřel, oznámilo ukrajinské letectvo
Číst článek
Následovaly zátahy na média, pokus o otravu novinářky Anny Politkovské, která do Beslanu letěla s cílem o událostech psát. Začali se odstraňovat političtí protivníci, mimo jiné prostřednictvím zrušení gubernátorských voleb. To vše ve jménu posilování bezpečnosti, jejímž garantem má odteď být Vladimir Putin.
Tak jednoduše by jindy neproběhla žádná debata o zrušení. Gubernátorské volby byly opravdu důležité, přesto najednou jejich zrušení prošlo, aniž si toho kdokoli všiml.
„Ten balík zákonů už někde ležel v šuplíku v prezidentské kanceláři a teroristický útok je nejlepší způsob, jak je společnosti nabídnout. Samozřejmě že zrušení voleb gubernátorů těžko mohlo odvrátit teroristický útok v Beslanu. Jenže Putin se již od roku 1999 řídil pravidlem, že v jakékoli složité situaci utáhne šrouby,“ doplňuje v podcastu Na Východ! předseda Rady Lidskoprávního centra Memorial Alexandr Čerkasov.
Poslechněte si celý díl podcastu Na Východ! v audiu v úvodu článku.
