Berlínská vláda vyhlásila stav klimatické nouze. ‚Prázdné gesto,‘ kritizuje opatření opozice i ekologové
Stav takzvané klimatické nouze v Německu poprvé vyhlásila celá spolková země. Opatření přijala vláda skoro čtyřmilionového Berlína. Německá metropole chce razantně snížit emise a tomuto cíli hodlá podřídit celou svou agendu. Podle opozice i ekologických aktivistů jsou ale její kroky polovičaté.
Stav klimatické nouze platí už v padesátce menších německých měst. Každé z nich ale spadá pod vládu některé spolkové země a tím pádem má omezenější pravomoci. Berlín má v rámci Německa mnohem silnější pozici, je totiž spolkovou zemí podobně jako Sasko nebo Bavorsko. Tím pádem má i vlastní vládu, takzvaný senát.
Ten se mimo jiné inspiroval peticí, která před několika týdny dorazila na radnici a volala po zavedení klimatické nouze. V praxi to má znamenat, že Berlín své budoucí kroky podřídí ekologii. Při nákupu aut nebo autobusů bude dávat přednost šetrnějšímu pohonu, bude klást důraz na využívání metra a na veřejných budovách postaví solární panely.
2:38
‚Les střílí sám od sebe.‘ Obnovu porostů v Německu komplikuje munice i neznámá houba
Číst článek
Vyhlášení klimatické nouze okamžitě zvedlo vlnu kritiky mezi politiky i ekology. Mezi odpůrce samozřejmě patří opozice v berlínském parlamentu. Například podle CDU jde o prázdné gesto. Vláda složená z SPD, Zelených a Levice prý doteď nebyla schopná posílit výstavbu metra ani zateplit veřejné budovy a teď podle opozice slibuje věci, které rozhodně nejsou aktuální. Liberálové označují pojem klimatická nouze za pouhý symbol bez hlubšího významu: senát totiž nepřišel s žádnými nápady, jak životnímu prostředí skutečně ulevit.
Nespokojení jsou také autoři ankety, která po opatření volala. Podle nich totiž radnice nabízí jen vágní představy, které prý ve výsledku nic moc nezmění. Vedení města totiž nepřišlo s žádnými konkrétními kroky. Na jednu stranu tvrdí, že chce klást důraz na stavbu cyklostezek a linek metra, jde ale spíš o obecná prohlášení, kterým chybí ucelená strategie. Berlínský starosta Michael Müller i proto naznačuje, že město musí do několika týdnů přijít s něčím konkrétnějším.
Politická show
Uvnitř berlínského senátu se vede dlouhý spor. Na jedné straně je tu iniciativa koaličních Zelených, kteří vedou resort životního prostředí a o vyhlášení nouze dlouho usilovali. Na straně druhé jsou ale sociální demokraté v čele se starostou Müllerem. Ti na adresu Zelených nešetří kritikou.
Státní tajemník Christian Gaebler tvrdí, že Zeleným jde pouze politickou show, protože vedle samotného vyhlášení stavu prý s žádným konkrétním návrhem nepřišli. Podle Gaeblera si senát musí stanovit jasné cíle a priority, jinak podle něj opatření nemá smysl. Zelení ovšem ve skutečnosti s jedním návrhem přišli. Do roku 2050 by chtěli dosáhnout uhlíkové neutrality, což koaliční SPD i levice odmítli.
50 kroků k docílení stability, šéfka Evropské komise představila nový klimatický plán
Číst článek
V německé veřejné diskuzi je boj s klimatickými změnami dlouhodobě jedním z klíčových témat a politické strany ho až na malé výjimky zařadily mezi své priority. Prosazování konkrétních opatření ale vázne. Vláda už koncem září vypracovala takzvaný klimatický balíček, kde mimo jiné navrhla uvalení daně za vypuštěný oxid uhličitý.
Spolkový sněm sice novelu schválil, ve Spolkové radě ji ale zablokovali Zelení, protože chtějí daň navýšit. Ministryně životního prostředí Svenja Schulzová v úterý na klimatické konferenci v Madridu hájila německý přístup a označila ho za možnou inspiraci pro další země. Ekologická sdružení jako například svaz BUND následně upozornila, že opatření, kterými chce Německo omezit změnu klimatu, ani zdaleka nestačí.
