Povolební jednání budou nejspíš v obou spolkových zemích složitá, protože AfD nejspíš nenajde koaliční partnery. Konečné výsledky by mohly být k dispozici v noci na pondělí.
Rok před celoněmeckými volbami čeká neoblíbenou vládu Olafa Scholze těžký test. Jeho sociální demokraty (SPD) i koaliční Zelení a FDP čeká nejspíš v nedělních volbách v Sasku a Durynsku porážka.
Životní jubilea a zejména kulaté narozeniny významných politických lídrů jsou často příležitostí pro bilancování. Zpravidla je to spojeno s jistou dávkou nostalgie.
Zástupci strany AfD a ultrakonzervativního křídla CDU na schůzce hledali způsob, jak ze země vyhnat miliony lidí, zjistil investigativní tým Correctiv.
Je ovšem třeba říct, že proces vzájemného odcizení a postupného oslabování vazeb mezi křesťanskými demokraty a Angelou Merkelovou probíhá i opačným směrem.
„Pokud bychom to udělali, a byli schopni to udržet po dobu čtyř, šesti, osmi týdnů, viděli bychom dramatický pokles v počtu žadatelů o azyl,“ řekl Spahn
V obou západoněmeckých spolkových zemích znatelně posílila protiimigrační populistická AfD, naopak vládní strany propadly. „Varování i vysvědčení pro vládu,“ zní interpretace volebních výsledků.
Bavorské volby vyhrála Křesťansko-sociální unie (CSU). Na druhém místě skončila Alternativa pro Německo (AfD), sociální demokracie (SPD) má nejhorší výsledek od konce 19. století.
Premiér Boris Rhein (CDU) chce o budoucí koalici jednat se všemi demokratickými stranami. Do tohoto výčtu nepočítá AfD, která ve volbách skončila druhá.
Německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) v durynském zemském sněmu prosadila za pomoci krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) snížení daně z nabytí nemovitosti. Nyní čelí kritice.
Podle německého prezidenta se k volebním urnám musí přizvat i mladší ročníky kvůli stárnutí populace. Snížením minimálního věku voličů by se generační nerovnost mohla alespoň částečně napravit.
„Ano, bohužel, pohraniční kontroly musí být, pokud problém nedostaneme pod kontrolu jiným způsobem,“ uvedl šéf Křesťanskodemokratické unie (CDU) a lídr opozice Friedrich Merz.
Průzkumy dávají největší šance opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unii (CDU), která by regionální volby v Berlíně mohla vyhrát poprvé od roku 1999.
Německo má za sebou druhé nejdůležitější volby po těch parlamentních. V neděli se rozhodovalo o vládě v Severním Porýní-Vestfálsku, kde žije na 18 milionů lidí.
Merz nyní musí stranu sjednotit, vyvést CDU po loňské porážce v parlamentních volbách z vnitřní krize a najít nový směr, který CDU po politickém odchodu své kancléřky Angely Merkelové hledá.
S odchodem Angely Merkelové končí jedna éra nejen pro Německo, ale celou Evropu. K řešení řady hlubokých krizí přispěla právě politička přezdívaná „Mutti“. Odchází za potlesku podporovatelů i kritiků.
Oznámil to v prohlášení, v němž ale přímo neoznámil svou rezignaci. Řekl, že CDU se po odchodu kancléřky Merkelové z předsednické funkce potýká s debatami o lídrovi, které je potřeba konečně vyřešit.
O vládě v Německu poprvé rozhodnou menší občanské strany, Zelení a FDP. Musí se rozhodnout, jestli vstoupí do koalice s vítěznou SPD nebo s druhou CDU.
Mezi poražené německých voleb patří i krajně levicová Die Linke, která spadla pod pět procent. V přehledu vítězů a poražených se věnujeme i ambivalentnímu výsledku Zelených či Alternativy pro Německo.
Nejhlasitějším a nejenergičtějším byl sice předseda křesťanských demokratů Armin Laschet, ale jeho až útočné vystoupení spíš naznačuje stoupající nervozitu uvnitř CDU.
Už více než rok žije celý svět ve zvláštním režimu. Role parlamentů byla na dlouhou dobu upozaděná a vlády sahají k mimořádným nařízením. Proměnila pandemie koronaviru náš vztah k demokracii?
„Občané si tam myslí, že ochrana životního prostředí je pro ně příliš drahá. Akcentují především sociální otázky a problémy,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus polotiolog Lukáš Novotný.
Týdenní souboj mezi Laschetem a Söderem podle agentury Reuters neudělal valný dojem na voliče, kteří se odvrátili od konzervativní unie kvůli chaotickému přístupu k pandemii covidu-19.
Letos v únoru zveřejněný průzkum institutu Ifo ukázal, že zmrazení nájmů v Berlíně po roce platnosti sice snížilo jejich růst, ale zároveň omezilo nabídku nájemních bytů ve městě.