Svědectví z Minsku: Lidé doufají, že změna je možná. Nechtějí, aby se s nimi zacházelo jako se zvířaty
Troubící auta, ženy v bílé a solidarita. V běloruském hlavním městě celý týden pokračovaly protesty proti průběhu nedávných prezidentských voleb. „Lidé začínají doufat, že změna je skutečně možná,“ okomentoval v rozhovoru pro iROZHLAS.cz náladu přímo z minských ulic Andrew Sushko, pracovník lidskoprávní organizace Human Constanta. „Lidé chápou, že jsou většina. Nechtějí, aby se s nimi zacházelo jako se zvířaty,“ popisuje.
Nacházíte se momentálně v Minsku (rozhovor probíhal telefonicky v pátek 14. srpna)?
Ano, ale neúčastním se aktivně protestů. Jsem analytik, samozřejmě sleduji dění, ale jsem spíš obhájce lidských práv.
Mohl byste popsat, jak situace v Minsku vypadá?
Hlavní zprávou je, že násilí posledních dnů přestalo a velké továrny zahájily stávku a protestují. Není samozřejmě jednoduché potvrdit všechny informace, zprávy proudily hlavně přes kanály Telegramu, nicméně z videí a fotografií z běloruských továren je vidět, že se tam skutečně protestuje.
Cichanouská vyzvala příznivce běloruské opozice k podepsání petice za přepočítání hlasů
Číst článek
Největší minská továrna na výrobu automobilů se přidala, slyšel jsem zprávy, že by se s nimi mohl setkat premiér. Po volbách ale následovaly dva, tři večery a noci plné brutálního zatýkání pokojných protestujících.
Viděl jste policejní brutalitu na vlastní oči?
Nejsem v pozici, abych toto mohl komentovat.
Účastnil jste se protestů na ulicích?
Nechci toto komentovat. Ale ty dny byly brutální, lidé byli mučeni v zadržovacích centrech. Pohybuji se v oblasti lidských práv patnáct let a byl jsem opravdu šokován tou situací. Včera (ve čtvrtek 13.srpna) byla policie poprvé nenásilná.
Proč policie změnila své chování?
Nejsem politický analytik, pohybuji se v oblasti lidských práv. Neznáme všechna fakta, nemáme všechna vyjádření politiků. Ministr vnitra ve čtvrtek opatrně naznačil, že by se mohli omluvit za násilí, zástupce pak uvedl, že propustí všechny zadržené. Nevíme ale, zda se to vztahuje i na politické vězně jako například Sergeje Cichanouského, manžela Svjatlany Cichanouské, kterou dnes mnoho lidé nazývá prezidentkou.
Troubí se na protest
Protestují lidé víc na podporu Cichanouské, nebo proti Lukašenkovi?
Jako občan můžu říct, že Cichanouská je pouze symbol. Samozřejmě ji lidé podporují, ale protestují proti celé té situaci. Byla to taková poslední kapka, naši politici a veřejní činitelé překročili pomyslnou čáru. I evropský autoritářský režim má nějakou hranici a tu teď překročil.
Čím režim čáru překročil – zásahem do volebního procesu nebo brutalitou po volbách?
Byl to dlouhodobější vývoj, celá volební kampaň byla nefér, kandidáti se nemohli registrovat, veřejní činitelé lhali lidem o spoustě věcí, bylo to nechutné. A lidé to cítili.
Popíšu vám, jak vypadá situace nyní (v pátek odpoledne, pozn. red.) na minských ulicích. Jsem na předměstí, ne v centru, lidé stojí blízko stanice metra, hlavně ženy mají na sobě bílé oblečení. Drží květiny a mávají na projíždějící auta, která nahlas troubí, podporují se navzájem.
Troubení aut je také znak protestů?
Ano, i tak lidé protestují a podporují se navzájem.
Je v ulicích mnoho lidí?
Během dne lidé většinou pracují, takže jich venku není tolik, ale zůstávají tam. Ve čtvrtek jsem viděl několik stovek lidí vedle stanice metra.
Průběh voleb i policejní zásah proti demonstrantům kritizovala Evropská unie i jednotlivé členské státy, brutalitu Lukašenkova režimu odsoudil i americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Vnímají Bělorusové zahraniční výtky?
Vím, že ve čtvrtek byl šéf delegace EU v Bělorusku, Dirk Schuebel, položit květiny na místo, kde zemřeli dva protestující. Lidé si jsou vědomi zahraniční podpory, ale potřebujeme jí víc. Stát navíc nechce, aby se informace o zahraniční podpoře mezi lidmi šířily.
Jaký typ podpory protestující potřebují?
To nemohu komentovat, nicméně můžete si najít, co politici jako Svjatlana Tichanovská říkají, že chtějí.
Lukašenko byl součást krajiny
Monitorujete stav lidských práv, jak se v Bělorusku v posledních dnech porušují?
Obecně máme v Bělorusku dobrou síť a komunitu organizací, my (Human Constanta) se zabýváme víc sledováním a přístupem k internetu. Monitorujeme také, jak je zacházeno s cizinci. Naši kolegové například z lidskoprávní organizace Viasna shromáždili informace, na základě kterých bych mluvil o mučení a centrech strachu.
Mohl byste popsat některé z těch nejzásadnějších příkladů zneužívání lidských práv a násilí?
Nejsem odborník a nemohu to doložit právními dokumenty, ale slyšel jsem například o muži, který byl ve vězení znásilněn, potvrdily to poté lékařské zprávy.
Na sociálních sítích se objevilo video natočené před budovou jednoho zadržovacího centra, ze které vycházejí zvuky bití a nářku.
Jak rozumím informacím, ke kterým jsem se dostal, tak to bylo opravdu velmi brutální. V celách pro pět lidí jich také bylo třeba patnáct. Jedna žena mi řekla, že si lidé nemohli sednout, byla jim až na patnáct hodin odepřena voda atakdále.
Monitorujete hlavně přístup k internetu a informacím, k jakým omezením došlo v této oblasti?
Od volebního dne jsme měli velký problém s internetem, ten trval až do čtvrtka, problémy byly i s mobilním připojením. Situaci stále analyzujeme, úřady tvrdí, že šlo o velký hackerský DDoS útok ze zahraničí, nicméně některé mezinárodní organizace to již odmítly a naopak tvrdí, že šlo o shození internetu kontrolované běloruskými úřady.
Jaká je mezi lidmi a v ulicích nálada? Jaké emoce v Minsku panují?
Myslím, že lidé začínají doufat, že změna je skutečně možná. Ještě před dvěma měsíci byli lidé pesimističtí, Lukašenko byl součástí politické scény, byl součástí krajiny, tak jako jezero, déšť nebo západ slunce. A teď si já nejsem jistý, zda je opravdu součástí této země a této krajiny.
Co způsobilo změnu?
Lidé chápou, že jsou většina. Nechtějí, aby se s nimi zacházelo jako se zvířaty. Chtějí mít hlas.
