Světu není dění v Bělorusku lhostejné. Některé země volají po nových volbách, jiné požadují sankce
Opakování voleb, tvrdé sankce nebo opatrnost a zachování dialogu. Evropská unie nebo Spojené státy zvažují, jak přistoupí k událostem v Bělorusku. Zatímco premiér Andrej Babiš (ANO) nebo jeho slovinský protějšek Janez Janša požadují nové hlasování, německá vláda tlačí na zavedení sankcí. O těch bude jednat Evropská unie jako celek a záležet bude zejména na Maďarsku, které se sankcím vůči zemi, se kterou sympatizuje, vyhnout.
„Volby v Bělorusku se musí opakovat, musí být transparentní a za přítomnosti zahraničních pozorovatelů,“ napsal v pátek na twitteru Andrej Babiš poté, co o den dříve označil dění v zemi za „zvěrstvo“.
Je to neuvěřitelné zvěrstvo. Bělorusové potřebují naši rychlou pomoc, napsal Babiš na twitteru
Číst článek
Zároveň se shodl s polským premiérem Mateuszem Morawieckim na nutnosti svolání mimořádného summitu lídrů unijních zemí. „Bělorusové potřebují evropskou solidaritu hned,“ napsal po jednání s českým protějškem Morawiecki.
Český premiér se pak stanoviskem o nutnosti opakování voleb připojil ke slovinskému premiérovi Janezu Jansovi, který se pro uspořádání nových voleb vyslovil ve čtvrtek.
„Jediné mírové řešení aktuální běloruské krize je opakování voleb za silného mezinárodního dohledu,“ řekl Janša na společné tiskové konferenci s americkým ministrem zahraničí Mikeem Pompeem při jeho návštěvě Slovinska.
Pompeo, který postup běloruské vlády také kritizoval, tak daleko nezašel. Na tiskové konferenci zopakoval americké stanovisko z předchozích dnů, kdy odsoudil zásahy proti demonstrantům a volby označil za neférové a nesvobodné. Spojené státy podle něj navíc zvažují, že na Bělorusko uvalí sankce.
Sankce pro jednotlivce
Obdobně chce postupovat také většina členských států Evropské unie a Pompeo by rád sankční postup koordinoval. Podle agentury Reuters za zavedení sankcí lobbují zejména Německo, Litva, Lotyšsko, Švédsko nebo Rakousko.
„Máme silné pochyby, podle našeho názoru oprávněné, o průběhu voleb v Bělorusku,“ uvedla v prohlášení německá vláda. „Nebyly splněny minimální standardy demokratických voleb.“
Evropští lídři budou o možných sankcích jednat v pátek. Jejich okamžité zavedení podle agentury Reuters není na stole, unie by ale měla mít o svém postupu jasno do konce srpna.
Od učitelky angličtiny k hlavní tváři opozičního hnutí v Bělorusku. Kdo je Svjatlana Cichanouská?
Číst článek
Evropská unie v minulosti sankce na Bělorusko už kvůli způsobu vlády Alexandra Lukašenka uvalilo, v roce 2016 je ale odvolala. Tehdy to její vedení zdůvodnilo zlepšením stavu právního státu. Sankce tehdy platily pro několik zbrojařských firem napojených na vládní strukturu a 170 občanů země, kterým byl zmrazen majetek a zakázáno cestování na území unie.
Lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkevics bude podle svých slov prosazovat právě individuální sankce. „Měly by se zaměřit na jednotlivce zodpovědné za potlačení protestů,“ uvedl.
Rozhodnutí o zavedení unijních sankcí musí odsouhlasit všech sedmadvacet členských států a podle bruselských zdrojů agentury Reuters se zřejmě najde minimálně jedna komplikace v podobě Maďarska, které Lukašenko už dříve označil za největšího unijního spojence Běloruska a pojí ho blízký vztah s tamním premiérem Viktorem Orbánem.
Co Maďarsko?
Budapešť už veřejně oznámila, že chce s Běloruskem „vést dialog“ a nechce zemi příliš ostrakizovat. „Chceme dospět k řešení, které nepoškodí budoucí vztah mezi Evropskou unií a Běloruskem a nenaruší program Východního partnerství,“ uvedl maďarský ministr zahraničí Peter Szijjarto.
Lukašenko drtivě vítězí, následují protesty. Scénář se opakuje pošesté, říká reportérka Svobodné Evropy
Číst článek
Reuters zároveň upozorňuje, že Maďarsko nevyužilo možnost zablokovat společné prohlášení unijních států, které zmínilo možné sankce vůči lidem zodpovědným za násilí a možné zfalšování volebních výsledků.
„Směr, kterým se unie vydá, vypadá poměrně jasně. Jak hluboko se ale půjde, bude z velké části záležet na Maďarsku,“ řekl Reuters nejmenovaný diplomat.
Zatímco evropská sedmadvacítka nebo Spojené státy více či méně otevřeně označují prezidentské volby za zmanipulované, Rusko v tomto ohledu vcelku mlčí. Prezident Vladimir Putin hned po volbách Lukašenkovi gratuloval a zároveň ve světle protestů vyzval běloruskou vládu k oprášení dřívějších snah o větší přiblížení se Rusku. Lukašenko takové nabídky dříve odmítal a obviňoval Rusko, že chce jeho zemi pohltit.
V Bělorusku lidé protestují od nedělních prezidentských voleb, ve kterých podle oficiálních výsledků získal 80,1 procent hlasů stávající prezident Alexandr Lukašenko. Opozice výsledky okamžitě označila za zfalšované. Při demonstracích, proti kterým tvrdě zasáhla policie, bylo zadrženo přibližně 6700 lidí a dva protestující přišli o život.
Alexandr Lukašenko je prvním a jediným prezidentem země a u moci je od roku 1994, často je označovaný jako poslední evropský diktátor.
