Zlákaly ho zprávy o ‚snadné cestě‘ přes Bělorusko do Evropy. Pokus za 3000 dolarů ale Syřanovi nevyšel
Kvůli neutuchajícímu násilí v Sýrii, a především závažné finanční situaci jeho rodiny se syrský učitel rozhodl, že prodá rodinné cennosti a vydá se na cestu do Německa. Nechal se zlákat zprávami, podle kterých se dá do zemí Evropské unie snadno dostat přes Bělorusko. Realita ale byla úplně jiná. Po týdnu stráveném na běloruském území mu nezbylo nic jiného než se vyhlídky na život v Německu prozatím vzdát.
„Informace, že se přes Bělorusko snadno dostanete do Evropy, se na sociálních sítích začaly objevovat před dvěma až třemi měsíci. Tehdy jsem ale nevěděl, že je to nebezpečné,“ líčí pro běloruskou mutaci Rádia Svobodná Evropa zhruba 50letý Syřan.
Polští poslanci schválili stavbu zdi na hranici s Běloruskem. Má zabránit vstupu uprchlíků
Číst článek
Dostat se do zemí Evropské unie legálně je podle něj nemožné, protože lidé jako on nedostanou potřebná víza.
Syrská turistická centra nicméně začala nabízet možnost odletu do Běloruska včetně vyřízení všech dokumentů, jako je zajištění pozvánky, udělení víza, ale také pojištění. Za to všechno Syřan zaplatil 3000 dolarů, tedy v přepočtu více než 65 tisíc korun.
V rodné Sýrii sice má manželku a dvě děti, o cestu do Evropy se chtěl ale nejprve pokusit sám. Sbalil si batoh, malý kufr a tašku a vydal se na letiště. Po cestě do Běloruska se seznámil s dalším asi 70letým krajanem, který za letenku a další služby spojené s cestou do Běloruska zaplatil dokonce 6000 dolarů.
Hlavním důvodem, proč se syrský padesátník rozhodl opustit manželku s dětmi a vydal se na nejistou cestu do Evropy, podle něj byla hlavně špatná ekonomická situace rodiny.
„Je spousta věcí, které své rodině nemůžu pořídit. Máme dost jen na pořízení toho nejnutnějšího. Pro každého (v Sýrii) je velmi obtížné zaopatřit rodinu a děti,“ popisuje se slzami v očích pro Rádio Svobodná Evropa.
Polští pohraničníci vrátili na hranice 220 lidí z Běloruska. Násilně chtěli proniknout do země
Číst článek
Jako učitel v Sýrii vydělával 40 dolarů měsíčně, v přepočtu necelých 900 korun, tento zdroj příjmů ale rodině nestačil. Po práci proto začal jezdit ve svém starém autě jako taxikář, což mu měsíčně vyneslo něco přes 75 dolarů.
Rodinné výdaje, šplhající do stovek dolarů za měsíc, to ale stále nepokrylo, proto se rozhodl zkusit štěstí a odjet. Dalším motivem pro cestu do Evropy pak byla také snaha žít v klidné zemi, kde lidé netrpí neustálým násilím.
Na otázku, jak nakonec sehnal 3000 dolarů na cestu, když vydělával sotva 120 dolarů za měsíc, Syřan vysvětluje, že rozprodal manželčiny šperky. Podobně ale postupují i další Syřané, kteří se s vidinou lepšího života vydávají do Evropy.
„Ostatní prodávají auta, byty nebo pozemky, aby mohli za cestu zaplatit. (Do Běloruska) ale nepřijíždějí jen Syřané, jsou to také Afghánci a Iráčané nebo lidé z Alžírska či Egypta,“ dodává.
Nehostinný přechod do Polska
Cestovní agentura sice Syřana ujišťovala, že se s její pomocí dostane do Evropy bez jakýchkoliv překážek, první komplikace ale přišly už na letišti v běloruském Minsku.
Poblíž polsko-běloruské hranice zemřeli nejméně čtyři migranti. Dva další skončili v nemocnici
Číst článek
Tam se s ním měli setkat zástupci společnosti, které za cestu do Běloruska zaplatil, nikdo takový ale na místě nebyl. Zvedl proto telefon a zavolal do agentury, kde mu sdělili, že na něj jejich pracovník marně čekal hodinu a pak odešel.
„To je taková lež,“ říká pro Rádio Svobodná Evropa migrant ze Sýrie. Do města Grodno, které leží v západním Bělorusku v blízkosti polských hranic, se tedy musel dostat na vlastní pěst.
Ubytoval se v tamním hotelu, kde se setkal s řadou dalších migrantů, kteří dorazili do Běloruska s cílem dostat se do Evropské unie. Mnozí z nich se už předtím pokusili hranici s Polskem překonat, ani jednomu se to ale nepodařilo.
Bez doprovodu převaděčů bloudili lesem i bažinami a nevěděli, kam mají jít. Když jim došlo jídlo, pití i baterky v mobilních telefonech, rozhodli se vrátit zpátky do města, kde osnovali další plán cesty k hranicím.
Poté, co si vyslechl příběhy běženců, kteří se marně pokoušeli dostat přes nehostinné území plné bažin do Polska či Litvy, se Syřan rozhodl neriskovat život a vrátit se domů. „Protože si vážím sám sebe,“ vysvětluje své rozhodnutí.
Lukašenkova pomsta
O realitě na bělorusko-polské hranici, kterou se od léta pokoušejí překonat tisíce migrantů, se podle svých slov dozvěděl až po příletu do Běloruska.
Dvanáct států vyzvalo Evropskou unii, aby zaplatila bariéry proti migrantům. Je mezi nimi i Česko
Číst článek
Během léta se začaly objevovat zprávy o nové strategii běloruských úřadů, které na své území dopravují migranty z asijských a blízkovýchodních zemí a následně je svážejí k hranicím Polska a Litvy, odkud se mají dostat do Evropské unie.
Autoritářský vládce Alexandr Lukašenko tak podle Varšavy a dalších evropských států využívá uprchlíky k odvetě za sankce, které na jeho režim evropská sedmadvacítka uvalila za květnové vynucené přistání civilního letadla s kritikem režimu Ramanem Pratasevičem na palubě.
Jednání běloruských úřadů nezůstalo bez reakce. Už na začátku září Polsko vyhlásilo výjimečný stav, který umožnil úřadům omezit lidem vstup do určených oblastí. Opozice a nevládní organizace ale vládu za tento krok ostře kritizují a upozorňují na to, že se na místo nemohou dostat ani humanitární pracovníci nebo novináři.
Od léta se tak situace dál vyhrocuje a několik migrantů v pohraniční oblasti zahynulo. Jedním z nich se stal i Iráčan, který několik kilometrů od polsko-litevsko-běloruského trojmezí zemřel na podchlazení.
Běloruské potácení kolem nové ústavy: Lukašenko lavíruje mezi touhou po moci a diktátem Moskvy
Číst článek
Podobné zprávy prý padesátiletý Syřan i jeho známí považovali za výmysly a propagandu, které mají obyvatele Sýrie a dalších blízkovýchodních států od cesty do Běloruska odradit. Nyní už ale vidí situaci jinak.
„Znám mnoho dalších lidí, kteří sem budou chtít odletět. Vrátím se domů a odradím je od toho. Řeknu jim, co se tu ve skutečnosti děje,“ slibuje syrský učitel angličtiny v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa.
Po zkušenostech z Běloruska se tak nakonec rozhodl, že se navzdory vynaloženému úsilí a nemalým financím vrátí domů.
„Cítím se tu, jako bych byl nula. Lidé se na mě divně koukají. Někteří mi ani nedali šanci se na cokoliv zeptat,“ popisuje Syřan, který v Bělorusku strávil zhruba týden.
„Je to tragické. Omlouvám se, že jsem sem přišel. Byla to špatná zkušenost. Nezbylo mi nic, utratil jsem za to všechny úspory.“
