Ales Bjaljacki loni získal Nobelovu cenu za mír společně s ruskou organizací Memorial, proslulou odhalováním zločinů komunismu a ochranou lidských práv, a ukrajinským Centrem pro občanské svobody. Cenu musela převzít manželka, protože disident byl ve vězení. Bjaljackého přátelé pokládají soudní proces za pomstu režimu Alexandra Lukašenka.

Skupina kolegů z lidskoprávní organizace Vjasna, kterou běloruské úřady označily za extrémistickou organizaci, čelí obviněním z pašování a organizace akcí hrubě narušujících veřejný pořádek, čímž se míní údajné financování protivládních protestů.

Obvinění podle obžaloby nelegálně do Běloruska přiváželi peníze v cizí měně, které dostávali od různých zahraničních spolků a fondů, a to nejméně 201 tisíc eur (asi 4,8 milionu Kč) a 54 tisíc dolarů (asi 1,2 milionu Kč), uvedla provládní média.

Bjaljacki obvinění nekomentoval a úřady zakázaly jeho obhájci sdělovat informace o případu, upozornila agentura Reuters.

Na úvod procesu Bjaljacki požadoval odročení, protože neměl čas přečíst všechny spisy k případu. Žádal také, aby se u soudu jednalo v běloruštině, a ne v ruštině, a aby mu sundali pouta z rukou.

Soud první dvě žádosti zamítl a žádost o sejmutí pout ani neposuzoval, uvedla Belta. Po odmítnutí žádosti o odročení požádal obžalovaný o odvolání předsedy soudu. Ani v tom mu soud nevyhověl.

Represe pokračují

Od potlačení protestů proti Lukašenkovi represe neustávají a soudy vynášejí přísné verdikty nad odpůrci režimu.

Nezávislý server Naša Niva ve čtvrtek informoval o rozsudku nad třemi předáky nezávislých odborů, kteří si mají odpykat osm a devět let vězení za výzvy k západním sankcím proti režimu, za ohrožení národní bezpečnosti, rozněcování nenávisti ve společnosti a vytvoření extremistického spolku.

Bjaljacki se stal jedním z nejvýznamnějších politických vězňů v Bělorusku, uvězněn byl znovu po násilném potlačení protestů, které vypukly v srpnu 2020 poté, co úřady znovu vyhlásily Lukašenka vítězem prezidentských voleb.

Opozice a Západ tyto volby pokládají za zfalšované a Lukašenkovu legitimitu neuznávají. Organizace Vjasna sehrála vůdčí roli při poskytování právní a finanční pomoci stovkám uvězněných Bělorusů.

Ochránci lidských práv odhadují, že v běloruských věznicích je drženo asi 1500 politických vězňů. Od léta 2020 policie a tajná služba zadržely asi 50 tisíc lidí za to, že se účastnili protestů nebo kritizovali úřady.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít