Netanjahu pozastavil demolici beduínské vesnice. ‚Vysídlení by byl válečný zločin,‘ varovala žalobkyně
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odložil plánovanou likvidaci beduínské vesnice Chán al-Ahmar na okupovaném Západním břehu Jordánu. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na místní úřady. Vesnici tvoří provizorní chaty s plechovou střechou, které jsou domovem asi 180 lidí. Izraelský plán vesnici odstranit má mnoho kritiků mezi Palestinci i ve světě. Jde podle nich o nucené vysídlování, jehož cílem je získat pozemky pro další židovské osady.
Beduíni dostali lhůtu k vyklizení vesnice do 1. října. Od té doby obyvatelé obce podporovaní zahraničními aktivisty, kteří se na místě shromáždili, čekají na příjezd buldozerů.
Odbojná beduínská vesnice. Izraelské buldozery ji srovnaly už po 119. se zemí
Číst článek
Izrael tvrdí, že vesnice vznikla nelegálně a na nebezpečném místě u rušné dálnice. Beduíni dostali nabídku přesídlit o zhruba 12 kilometrů dál, do místa, které leží vedle skládky odpadu. Výhodou nové lokality nicméně je, že je tam voda a elektřina, což na nynějším místě beduíni nemají.
Likvidace by byla válečným zločinem, varuje žalobkyně
Představitel úřadu izraelského premiéra Netanjahua podle sobotní zprávy agentury Reuters pod podmínkou anonymity prohlásil, že vláda nyní zvažuje alternativní plán přemístění vesnice. Spolupracuje přitom s palestinskou samosprávou.
„Cílem je plně vyčerpat možnosti diskuze a prověřit plány předložené různými zprostředkovateli, včetně těch, které jsme obdrželi v posledních několika dnech,“ řekl zmíněný izraelský činitel.
Žalobkyně Mezinárodního trestního soudu Fatou Bensoudaová 17. října v prohlášení uvedla, že vyhnání obyvatel z Chán al-Ahmaru a likvidace vesnice by mohly představovat válečný zločin.
OSN, EU a organizace pro lidská práva vyzvaly Izrael, aby vesnici neničil. Poukázaly přitom na dopady takového činu na místní komunitu a na mírové snahy na Blízkém východě.
400 000 izraelských osadníků
Podle Palestinců je izraelský plán na likvidaci vesnice součástí snahy Izraele vytvořit oblouk židovských osad, které by odřízly východní Jeruzalém, který Palestinci žádají za hlavní město pro svůj budoucí stát, od Západního břehu Jordánu.
Většina světa židovské osady, jež Izrael buduje na Západním břehu Jordánu a v nichž žije na 400 000 lidí, považuje za nelegální a za překážku uzavření mírové dohody s Palestinci. Osady územně tříští západní břeh, kde chtějí mít Palestinci budoucí stát. Izrael argumentuje tím, že osidluje území, k němuž jeho národ vážou biblické, historické a politické vazby.
V Izraeli, většinou v Jižní oblasti (v Negevské poušti a na jejích okrajích), žije kolem 200 000 beduínů, tedy příslušníků nomádských arabských kmenů. Vyznávají islám a více než polovina z nich obývá oficiálně neuznané osady bez veřejných služeb; většina zbývajících rovněž žije v podmínkách mimořádné chudoby.
