„Nová židovská osada v Hebronu vznikne poprvé za posledních dvacet let!“ napsal na twitteru v reakci na rozhodnutí kabinetu izraelský ministr obrany Avigdor Lieberman. V tweetu Lieberman premiérovi a svým kolegům z vlády za souhlas poděkoval.

Nová osadní čtvrť vznikne na místě někdejší izraelské vojenské základny, která v místech stála od 80. let minulého století. Informoval o tom izraelský list Haarec. Stavbu sice již dříve potvrdila izraelská civilní správa pro Západní břeh, ale až nedělní rozhodnutí vlády znamená, že se s pracemi může začít.

Rozvoj židovské komunity

Deník Haarec poznamenal, že nové byty vzniknou v rámci strategie, jejíž podstatou je rozvoj židovské komunity ve městě. Stavět se tak bude na území, které patří židovským majitelům. Zmíněná základna byla v minulosti vybudována na pozemcích, které již dříve byly židovským vlastnictvím. Podle izraelské neziskové organizace Peace Now tomu tak ale není a půda, na které mají být byty vybudovány, legálně náleží palestinským úřadům v Hebronu.

V Hebronu nyní žije na pět set osadníků ve čtyřech přísně střežených oblastech, které obklopuje více než sto tisíc Palestinců, uvedl izraelský deník The Times of Israel. Hebron je pro Židy hned po Jeruzalému druhým nejvýznamnějším místem. Nachází se tam hrobka proroků, která je ale významným místem i pro muslimy a křesťany. Podle tradice jsou tam pohřbeni starozákonní proroci Abrahám, Izák a Jákob a jejich ženy Sára, Rebeka a Lea.

Západní břeh Jordánu a východní část Jeruzaléma obsadil Izrael za války v roce 1967. Tato území mají spolu s Pásmem Gazy tvořit budoucí palestinský stát, o jehož vznik Palestinci dlouhodobě usilují. Oblast je podle Reuters v současnosti domovem asi pro šest set tisíc izraelských Židů a více než 2,6 milionu Palestinců.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít