Analytik: Ukrajina potřebuje munici i mluvit o tom, jak si představuje mír. Aby o míru nemluvil jen Kreml
Ukrajina se pustila do diplomatické ofenzivy a představuje svoji verzi míru. Urgentně ale také pociťuje nedostatek munice a protivzdušné obrany, upozorňuje v pořadu Jak to vidí... na Dvojce analytik Michal Smetana. „Nepotřebuje nutně řešit poválečnou rekonstrukci, která je otázkou budoucnosti, ale to, aby zvládla aktuální fungování státu jako životaschopné jednotky, která je schopná vést válečný konflikt,“ zdůrazňuje.
Ukrajina momentálně zažívá velmi těžké období. Situaci se do značné míry podařilo stabilizovat díky tomu, že Spojené státy schválily dlouho očekávaný balíček vojenské pomoci, na bojišti se to už projevilo, tvrdí Smetana. Urgentních problémů je ale na ukrajinské frontě víc.
„Akutním problémem je například zničená energetická infrastruktura. Je sice červen, kdy je teplo, ale problémy jsou velmi hluboké. Vyřešit je bude velmi náročné, ekonomicky nákladné a technologicky obtížně proveditelné tak, aby Ukrajina byla připravená na příští zimu,“ popisuje analytik z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Ukrajině také pomohla takzvaná česká iniciativa na dodání munice. „Je to kombinace dobrých a špatných problémů. Dobrá zpráva je, že Ukrajina alespoň část dodávek už dostala,“ jmenuje Smetana.
Špatnou zprávou ale, že kvalita munice není vždy nejlepší. „České zbrojovky reportují, že je potřeba u některých dodávek dodatečná práce, aby byla munice použitelná,“ upozorňuje analytik.
Záměrné hladovění civilistů v Mariupolu by mohl být válečný zločin. ‚Putin je vinen,‘ míní právnička
Číst článek
Problém je také v samotném způsobu výběru dodavatelů. „To jsou státy, které Česko vytipovalo jako dodavatele. Ale tím pádem je schopné je vytipovat i Rusko. To není tak těžké. A pak se je Rusko samozřejmě snaží přeplatit a tlačit na ně, aby munici nedodaly,“ říká Smetana.
Zničená infrastruktura?
Základem problémů, kterým Kyjev nyní čelí, je přitom to, že Ukrajina nemá dostatek prostředků protivzdušné obrany, pomocí nichž by se byla schopna bránit ruským strategickým útokům.
„Je to ale přesně to, co musí aktuálně nejvíce řešit. Ne nutně poválečnou rekonstrukci, která je otázkou budoucnosti, ale to, aby zvládla aktuální fungování státu jako životaschopné jednotky, která je schopná vést válečný konflikt,“ upozorňuje Smetana a vysvětluje:
„Pokud totiž stát ekonomicky a hospodářsky zkolabuje, pokud není schopen zajistit základní fungování průmyslu, kde je energetická infrastruktura nutnou podmínkou, není schopen válčit.“
Mír podle koho?
Podle ukrajinského prezidenta Zelenského by Evropa měla být kontinentem bez válek. Je si jistý, že Ukrajina dosáhne konce války, nadiktovaný mír ale za řešení nepovažuje.
„Všechny konference i diplomatická mise prezidenta Zelenského po evropských státech spadají do schématu větší diplomatické ofenzivy,“ hodnotí jeho výrok Smetana a vysvětluje:
Ruská válečná kondice je stále dostatečná. ‚Ekonomiku drží na nohách Čína,‘ upozorňuje expert
Číst článek
„V mezinárodním prostoru se totiž o míru častěji mluví v souvislosti s Ruskem. A s tím, že Rusko chce mír a Ukrajina by na něj měla přistoupit. Výroky jako od Zelenského chce Kyjev dát najevo, že i Ukrajina má vizi mírového uspořádání.“
Význam takových symbolických gest se podle analytika nevyplatí podceňovat. „Na druhé straně je třeba rozumět i frustraci lidí z Ukrajiny, kteří se ptají, proč vynakládáme tolik energie na to, abychom se bavili o poválečné rekonstrukci země, když oni řeší ty nejaktuálnější problémy.“
Nereálná jsou v tuto chvíli podle Smetany i očekávání víkendové konference ve Švýcarsku, jejímž cílem je dát do pohybu budoucí mírový proces.
„Z principu na to nemůžeme nahlížet jako na překážku mírových jednání, protože u těchto jednání chybí druhá strana válečného konfliktu, což je vždycky nutná podmínka pro to, aby došlo k dohodě,“ připomíná Smetana.
Rusku se daří Ukrajinu ‚přestřílet‘. Pomalá pomoc Západu oddaluje podle odborníků konec války
Číst článek
Zároveň tam chybí podle analytika další podstatní hráči jako například Čína, která by mohla sehrát velmi zásadní politickou roli, ale švýcarského setkání se rozhodla nezúčastnit.
„Ukrajina bezesporu doufá, že se podaří více utužit koalici států, a to nejenom západních, které by byly ochotné ji podporovat. Velmi jí šlo o to, aby se švýcarské konference zúčastnily i státy globálního Jihu, které se k podpoře Ukrajiny staví velmi vlažně, proto se budou akcentovat témata potravinové či jaderné bezpečnosti,“ uzavírá Smetana.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
