Al-Káidu dočasně povede obávaný Egypťan Sajf Ádil
Teroristická organizace Al-Káida má po smrti Usámy bin Ládina nového, byť jen dočasného vůdce. Stal se jím Egypťan Sajf Ádil. Jde o bývalého důstojníka zvláštních jednotek, který už dlouho řídí vojenské operace Al-Káidy. Podílel se například na přípravě pumových atentátů na americké ambasády v Keni a Tanzánii.
Sajfa Ádila nejmenovala tzv. šúra, protože v tuto chvíli není možné, aby se všichni členové rady sešli na jednom místě.
Dočasným vedením organizace ho pověřilo jen asi osm vůdců z afghánsko-pákistánského pomezí. Chtěli tak předejít nejistotě, která začala ovládat některé členy Al-Káidy během dvoutýdenního bezvládí po smrti Usámy bin Ládina.
Tématu se ve Světě o druhé věnoval zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě Břetislav Tureček
Podle expertů je Ádilovo jmenování zkouškou, zda teroristé přijmou za svého vůdce Egypťana. Za takřka jistého následníka Usámy bin Ládina se totiž považuje Ajman Zaváhrí.
Některým ale vadí právě jeho egyptský původ. Raději by vůdce z Arabského poloostrova, který všichni muslimové považují za nejsvatější půdu. Navíc Zaváhrí nemá takové charisma a není ani zdaleka tak populární jako Usáma bin Ládin. Takže potřebuje někoho, kdo mu připraví půdu.
Co se ví o Usámově nástupci
Na Západě není Sajf al-Adil příliš známý. Ve Spojených státech se o něm říká, že se podílel na velkých útocích na americké ambasády v Tanzanii a Keni na konci 90. let, byla na něj vypsána odměna 5 milionů dolarů. V 90. letech působil, stejně jako Usáma bin Ládin, v afghánském protisovětském odboji. Po 11. září měl být údajně zatčen v Íránu, pak se zase vrátil a měl působit na afghánsko-pákistánském pomezí.
Začínal prý ale jako voják v egyptských elitních armádních jednotkách a ze země odešel po roce 1981, když islamisté v armádě zavraždili egyptského prezidenta Sadata.
V Odpoledním Radiožurnálu nového vůdce Al-Káidy přiblížil Ondřej Bouda ze zahraniční redakce
Podle blízkovýchodního zpravodaje Českého rozhlasu Břetislava Turečka je ale otázka, nakolik je informace o jmenování nového vůdce Al-Káidy vůbec věrohodná.
„Ono to celé může být jedna velká dezinformace, teď je otázka čí. Může to být informace, která přišla v rámci vnitřního boje, má třeba posílit rozkoly o vedení Al-Káidy, pokud tedy vůbec nějaké centrální vedení potřebuje. Jestli nejde jenom o nějakou novou mediální figuru.“
„Druhá věc, může to být třeba západní dezinformace, která má naopak ty rozpory uvnitř Al-Káidy teprve vyvolat. Takže ta informace se objevila možná z Al-Káidy, aby se ukázalo, že tato síť a její koordinační centrum funguje dál i bez Usámy bin Ládina, ale zrovna tak s tím mohl přijít kdokoliv jiný, aby právě koordinační centrum zaniklo,“ upozornil Tureček ve Světě o druhé.
Ve večerním Stalo se dnes o novém vůdci Al-Káidy mluvil káhirský spolupracovník ČRo Štěpán Macháček
Od Saif al-Adila v nové funkci se dost možná dá očekávat příprava odvetných útoků za smrt Usámy bin Ládina. Nebo třeba útok k desátému výročí atentátů na New York a Washington. Pak také určitě bude organizovat volbu už trvalého vůdce, což ale bude velký bezpečnostní oříšek.
Protože především se bude muset vypořádat s tím ohromným množstvím informací, které americké výzvědné služby získaly v Usámově vile. Takže jeho postup asi nebude tak rychlý, jak by si někteří teroristé přáli.
A to může znamenat rozkol v dosud jednolité teroristické scéně. Experti například spekulují o tom, že se od Al-Káidy distancuje Taliban, a umožní tak mírová jednání v Afghánistánu.
Proč zrovna Egypťan
Že volba nového muže číslo jedna Al-Káidy padla právě na Egypťana, může být podle našeho spolupracovníka v Egyptě Štěpána Macháčka dílem náhody, ale má to i logické zdůvodnění.
„V Al-Káidě je Egypťanů poměrně dost. Egypt je nejlidnatější arabská země, takže to je takový logický důvod. A pak je tu důležitá věc, že Egypt je kolébkou moderního politického islamismu. Jeho ztělesněním je egyptské hnutí Muslimské bratrstvo, z něhož se postupně oddělovaly různé, ještě mnohem militantnější organizace, jako Islámský džihád.“
„A v 80. letech, po vraždě prezidenta Sadata, tito islamisté byli zavíráni a popravováni, a komu se podařilo uprchnout, tak uprchl právě do těch nových míst, na ‚nová bitevní pole‘. A je to jeden z důvodů, proč dneska v Al-Káidě je takové poměrně velké množství Egypťanů,“ vysvětlil Macháček ve Stalo se dnes.