Výstavbu plotu ještě musí posoudit dánský výbor pro ochranu životního prostředí. Podle serveru BBC tak výstavba začne nejdříve na podzim. Oplocení táhnoucí se podél hranice od Severního k Baltskému moři má mít metr a půl na výšku a bude pokračovat zhruba 50 centimetrů pod zemí, aby se zvířata nemohla podhrabat.

Vzhledem k tomu, že je Dánsko v schengenském prostoru, neměl by plot omezit silnice vedoucí z Německa, konkrétně spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko. Dánské úřady ubezpečily, že zábrana neovlivní pohyb lidí ani vozidel přes hranici. Oplocení má přijít na v přepočtu 275 milionů korun.

Kritika od ekologů

Výstavba plotu nicméně vyvolala značnou kritiku, a to hned z několika důvodů. Světový fond na ochranu přírody se například obává, že oplocení bude mít neblahý vliv na životní prostředí. Mimo jiné proto, že nezabrání v pohybu přes německo-dánskou hranici jen divočákům, ale i dalším zvířatům jako jsou vydry, jeleni nebo třeba vlci.

Organizace také uvedla, že oplocení není zrovna efektivní způsob jak předejít šíření afrického moru prasat. Někteří ekologové navíc pochybují, že plot může migraci prasat zcela zamezit, protože divočáci umějí dobře plavat.

Další argumenty uvádí, že v Německu zatím nebyl objeven výskyt žádného prasete nakaženého morem.

Otázky vyvolává i případná efektivita opatření. „Že by se v krátké době zvířata dostala z ohnisek u nás nebo z Polska či Maďarska až k hranicím z Dánskem, je velmi nepravděpodobné,“ uvádí pro Radiožurnál Miloš Ježek, který působí na České zemědělské univerzitě a studoval pohyb divokých prasat pomocí GPS obojků.

Podle Ježka je pravděpodobnější, že virus do Německa nebo Dánska nezavleče prase, ale člověk.

Export vepřového masa

Podle agentury Reuters Dánsko ročně vyváží vepřové maso za 5,5 miliardy dolarů. Dánská vláda uvedla, že kdyby nákaza v zemi propukla, znamenalo by to na jistou dobu pozastavení exportu do zemí mimo Evropskou unii. Blokován by byl i vývoz do zemí Evropské unie, ovšem pouze z oblastí postižených prasečím morem.

Africký mor prasat není pro člověka nebezpečný, ale divočáky a domácí prasata zabíjí. Vakcína proti viru není dostupná, jedinou ochranou je prevence. První případ choroby v Česku potvrdili veterináři u dvou divokých uhynulých zvířat nalezených loni v červnu na okraji Zlína.

Ve vysoce rizikové oblasti vytyčené v okolí Zlína dosud veterináři potvrdili prasečí mor u 210 uhynulých, zastřelených nebo odchycených divokých prasat. V posledních měsících nebyly nové případy úhynu zaznamenány. Do chovů se zatím nákaza nerozšířila. Kdyby se tak stalo, veterináři by je museli nechat vybít.

Štěpán Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít