Dva metry vysoký zátaras z ocelových drátů vyroste podél hranic s Litvou, Běloruskem, Ukrajinou a ruskou enklávou Kaliningrad. Polská vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) je rozhodnuta zastavit čtyřnohé vetřelce, protože mimo jiné svou chorobou ohrožují lukrativní chovy prasat v zemi. Náklady by se podle portálu mohly vyšplhat v přepočtu až na 1,2 miliardy korun.

Text je převzatý z Českého rozhlasu Plus

Na africký mor neexistuje léčba a prasata hynou do deseti dnů po nákaze, ačkoli lidem virus nijak neškodí. Loni ve střední a východní Evropě včetně Česka došlo k 4140 případů uhynutí. V roce 2014 to přitom bylo jen 304 případů. V Polsku se zatím virus objevil asi u stovky kusů černé zvěře. Ministr zemědělství Krzysztof Jurgiel nicméně trvá na tom, že je plot pro Polsko nezbytný. 

Podle NaTematu vyvolala informace v Polsku značné pozdvižení. Mnozí ji zprvu považovali za recesi, nyní se ptají na technické podrobnosti a zpochybňují zejména náklady. V okolí pohraniční řeky Bug lidem vadí, že jim bariéra zkomplikuje cestování. „Jak se to odrazí na místním velmi populárním vodáckém ruchu?“ ptá se Wiesław Stefaniuk, který provozuje agroturistický areál u vesnice Kodeń.

Rovněž experti nad polským plotem pochybují. Prý nebude fungovat ani tehdy, pokud by se podařilo ukotvit jej dost hluboko a zabránit podhrabávání zvěří. Překážka totiž nemůže být souvislá, přeruší ji řeky a jezera. A ani kdyby ty neexistovaly, divočáci u podobných menších zátarasů v Bělorusku osvědčili mimořádnou inteligenci a schopnost je překonávat. Nemoc navíc v Polsku zdecimovala tolik chovů prasat, že nápad s plotem jednoduše přichází pozdě. 

Podle NaTematu půjde o nejdelší plot proti divoké zvěři v Evropě. Ovšem i v případě dobudování to bude stále ještě trpaslík ve srovnání s bariérou, která v Austrálii brání šíření divokého psa dinga. Ta měří 5600 kilometrů.  

Rostislav Matulík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít