'Práskl za sebou dveřmi.' Jednání o Kypru rozbíjí napětí kvůli starému referendu
Jednání v kyperské Nikósii, které by mělo vést k dohodě o znovusjednocení rozděleného Kypru, neočekávaně přerušilo rostoucí napětí mezi představiteli kyperských Řeků a Turků. Kyperské Turky údajně popudilo hlasování parlamentu řecké části Kypru, popsala agentura AP.
Řečtí zákonodárci schválili zákon o povinném připomínání referenda z ledna 1950 ve školách. Ve všelidovém hlasování se kyperští Řekové před téměř sedmi desetiletími devadesáti procenty hlasů vyslovili pro spojení středomořského ostrova s Řeckem. O referendu se už přitom ve školách vyučuje, připomíná agentura AP.
Kdo za to může?
Obě strany referovaly o roztržce rozdílně, píše řecký deník Kathimerini. Cituje jednoho z účastníků jednání, který pod podmínkou zachování anonymity řekl, že první ze setkání odešel vůdce kyperských Turků Mustafa Akinci. Oproti tomuto tvrzení staví autor článku prohlášení samotného Akinciho. Ten řekl, že to byl kyperský prezident Nikos Anastasiadis, kdo prohlásil, že už nemá co říct, a práskl za sebou dveřmi.
Rozdělený Kypr spolu začne zase mluvit. 'Sjednocovací rozhovory' proběhnou v lednu
Číst článek
Vůdce mezinárodním společenstvím neuznané Severokyperské turecké republiky Mustafa Akinci mluvil dále o incidentu v souvislosti s tím, že zvláštní zmocněnec generálního tajemníka OSN pro Kypr Espen Barth Eide to na pátečním setkání označil za spornou otázku, píše AP. Když se podle Akinciho měla probírat otázka kroku kyperského parlamentu, kyperský prezident Nikos Anastasiadis prý prohlásil, že není o čem mluvit, odešel z jednací místnosti a zabouchl za sebou dveře.
Anastasiadis kontruje, že odchod vůdce kyperských Turků vypadal jako „předem rozmyšlené rozhodnutí“. Za vyhrocením situace vidí záminku kyperských Turků obhájit tvrdší postoj, který chtějí zaujmout ve chvíli, kdy se rozhovory dotknou nejcitlivějších témat, pokračuje ve svém článku zpravodajská agentura AP.
‚Na tahu jsou Řekové‘
Jednání o opětovném sjednocení už čtyři desetiletí rozděleného ostrova v uplynulých týdnech nabrala na intenzitě. Mnozí pozorovatelé se domnívají, že se tak stalo především díky osobní angažovanosti lídrů obou etnik. Akinci však už ve středu naznačil, že zmíněný postup parlamentu může mít na jednání negativní dopad. Teď jsou podle jeho názoru na tahu kyperští Řekové a jejich politický vůdce.
Zatím není jasné, jak čerstvý spor ovlivní jednání o znovusjednocení ostrova, které trvá už déle než rok a půl. Prozatím se podařilo dosáhnout poměrně významného posunu směrem k dohodě o opětném sjednocení ostrova v rámci federace. Političtí vůdci obou částí rozděleného ostrova ale dali najevo, že si nepřejí, aby se rozhovory zcela zhroutily, píše na svém webu agentura AP.
Svět plný zdí: podívejte se na ploty, které konkurují nápadu Donalda Trumpa
Číst článek
Na březen je naplánován summit v Ženevě. Jehož účastníci by měli řešit klíčovou otázku bezpečnosti Kypru po jeho sjednocení. Lednové rozhovory lídrů kyperských Řeků i Turků i následná schůzka ministrů zahraničních věcí Řecka, Turecka a Británie jako bývalého koloniálního správce Kypru skončily v této věci bezvýsledně. Anastasiadis 5. února navrhl, aby se účastníci březnového summitu místo snahy o dosažení komplexní mírové dohody soustředili na udržení tempa jednání.
Rozdělený ostrov
Ostrov ve Středozemním moři je bývalá kolonie Velké Británie. V roce 1960 získal nezávislost. Společný stát kyperských Řeků a Turků ale vydržel jen čtrnáct let. Kypr je od turecké invaze v roce 1974 rozdělený.
V menší severní části se rozkládá Severokyperská turecká republika, kterou uznává jen Turecko. V severní části stále udržuje kontingent třiceti pěti tisíc vojáků, píše agentura AP. V jižní části ostrova je Kyperská republika. Celý ostrov Kypr je členem Evropské unie. Členství ale de facto platí jen pro řeckou část, v části severní není uplatňovaná unijní legislativa.
Na jednání o znovusjednocení kyperští Řekové odmítají požadavek menšinových Turků, aby jejich bezpečnost po sjednocení zaručovala přítomnost turecké armády. Prohlašují, že Evropská unie, jejímž je Kypr členem, nepotřebuje bezpečnostní záruky od třetí země.
Agentura AP se odvolává na tureckou státní zpravodajskou agenturu Anadolu, která citovala prohlášení ministra zahraničí Turecka. „Řecko-kyperská legislativa není přijatelná pro Turecko ani kyperské Turky,“ řekl ministr Mevlüt Çavuşoğlu. Prezident kyperských Řeků Anastasiades ke konfliktu o připomínce referenda prohlásil, že záměrem parlamentu bylo připomenout historickou událost. Krok by podle něj neměl být vnímán jako signál změny politického směřování ke znovusjednocení Kypru jako federace.
Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.
