Památkáři otevřeli po tříleté rekonstrukci zámek Vimperk. Turisté uvidí třeba unikátní malovaný strop
Novou prohlídkovou trasu, vzácný renesanční strop, ale i originál obří knihy Josefa Váchala najdou návštěvníci na zámku Vimperk. Národní kulturní památka se po několikaleté rekonstrukci otevírá turistům. Až do roku 2015 tam sídlila správa šumavského parku a rozsáhlý komplex chátral.
„Prohlídková trasa si klade za cíl připomenout, že Vimperk byl aristokratickým sídlem, že se zde střídaly významné šlechtické rody. Snažíme se připomenout a vyzdvihnout málo známý rod Novohradských z Kolovrat, který na konci 16. a na začátku 17. století patřil k těm nejvýznamnějším v českém státě,“ říká ředitel jihočeských památkářů Petr Pavelec.
Lidé navštíví třeba dobovou tabulnici, tedy místnost, kde se stolovalo. „K nejvýznamnějším objevům v této místnosti patří malovaný strop, který je nově odkrytý a kompletně zrestaurovaný, protože byl poškozený sazemi z požáru. Je datovaný do roku 1601 a je to jeden z největších objevů, které se tu odehrály,“ ukazuje Petr Pavelec.
Na vimperském zámku se nedochovalo vybavení. Památkáři proto museli vybavit pokoje zápůjčkami z ostatních hradů a zámků, ale část mobiliáře nakoupili také ve starožitnictvích a antikvariátech po celé Evropě.
„Já myslím, že se určitě bude velmi líbit postel s nebesy z počátku 17. století, kterou jsme vybavili i textiliemi podle vzoru z 16. století. Aristokraté tehdy lehali v mnoha poduškách, peřinách a duchnách, protože v interiérech byla zima,“ připomíná kurátorka Milena Hajná.
Spoustu novinek uvidí návštěvníci i v obnovených expozicích Muzea Vimperska, které také sídlí na zámku. Projdou se po Zlaté stezce nebo na vlastní kůži vyzkoušejí sjezd na saních se dřevem.
3:08
Zanedbaný zámek ve Vimperku převezme od ledna Národní památkový ústav
Číst článek
Prohlédnou si i světoznámou knihu Josefa Váchala Šumava umírající a romantická. To je podle Petra Pavelce vůbec největší klenot expozice. „Je považovaná za jedno z nejdůležitějších uměleckých děl v České republice ve 20. století. Národní památkový ústav má tu výhodu, že vlastní první výtisk,“ vysvětluje.
První fáze obnovy horního zámku ve Vimperku vyšla na více než 130 milionů korun, většinu pokryla evropská dotace.
„Reálně za evropské peníze jsme mohli udělat tak dvě třetiny všech vnitřních prostor a z ploch fasád tak jednu pětinu. A to nemluvíme vůbec o zahradách a dolním zámku a černé bráně, kterou máme ve správě. To znamená, že jsme na plném začátku naší práce, která bude trvat další desítky let,“ dodává kastelán Vojtěch Brož.
