Zajišťovací příkaz je zejména krajním nástrojem. Chci slyšet o soudních sporech firem, řekl Votava
Sněmovní rozpočtový výbor se bude na středečním zasedání opět zabývat tím, jak finanční správa uplatňuje vůči daňovým poplatníkům zajišťovací příkazy. Stojí to v pozvánce na jednání výboru. Podle člena výboru a zpravodaje k tomuto bodu Václava Votavy (ČSSD) řekl, že chce slyšet informace například o probíhajících soudních sporech nebo o odškodňování firem, kterým dá soud za pravdu.
Výbor se příkazy zabýval již v minulém volebním období. Zajišťovací příkaz je nástroj, který finanční úřady mohou použít při boji s daňovými úniky. Jeho smyslem je získat do úschovy částku, o níž se úřad domnívá, že bude odpovídat budoucí částce, kterou má poplatník nebo plátce zaplatit. Daňový řád však počítá s tím, že správce daně musí mít vážné a důvodné pochybnosti o tom, že by tato daňová povinnost byla bez použití zajištění po vyměření také zaplacená.
Poškození podnikatelé chtějí po státu 29 miliard. Šance jsou malé, za poslední roky dostali jen miliony
Číst článek
Votava řekl, že zajišťovací příkaz má být krajním prostředkem a nesmí být likvidační. Chtěl by od zástupců Generálního finančního ředitelství slyšet například, kolik je nyní případů, kde úřady použily tento příkaz. Chtěl by také vědět, zda finanční ředitelství uvažuje o tom, že někteří pracovníci ponesou odpovědnost v případech, kdy finanční správa zásadním způsobem pochybila.
Rozpočtový výbor se zajišťovacími příkazy zabýval již v minulém volebním období, kdy mu předsedal právě Votava. Výbor tehdy vyzval k tomu, aby finanční správa využívala zajišťovací příkazy jen výjimečně. Také Sněmovna tehdy přijala usnesení, v němž vyzvala, aby se příkazy používaly jen v odůvodněných případech. Kritice tehdy čelil bývalý ředitel finanční správy Martin Janeček, který v roce 2018 na svůj post rezignoval.
