Úroveň vzdělávání se nezmění jen zvýšením platů učitelů, myslí si podnikatel ve školství Kania
S koncem atypického školního roku je čas nejen na ohlédnutí, ale i pohled do budoucna, v němž má dominovat nová Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Podnikatel ve školství a majitel hned čtyř soukromých škol Ondřej Kania tvrdí, že od této strategie toho moc nečeká.
„Vůbec nic,“ shrnuje v Interview Plus svoje očekávání Kania, i když po podobném dokumentu sám volal.
Kania tvrdí, že si udělal rešerši, ve které zjistil, „že nejen ve školství jsme rekordmanem v počtu strategií a vizí. Takže já si počkám až na první kroky realizace“. A dodává: „Plány umíme psát dobře, ale ta exekuce, ta už je horší.“
Jedním z cílů Strategie z pera ministerstva školství je omezení segregace dětí ze sociálně slabších rodin i celých regionů. Podle výkonného ředitele společnosti JK Education a zřizovatele Pražského humanitního gymnázia by tomu mohly pomoci jakési školské úřady přímo v regionech.
„Zásadní je, stejně jako v každé firmě nebo společnosti, vzít ty nejlepší ze systému a dát jim na řízení toho systému nějakou zodpovědnost a možnost. A nepochybně taky odpovídající plat. Školství má 200miliardový rozpočet, tak by se platy pro těch několik desítek lidí, co by to regionálně řídili, asi našly,“ myslí si.
Peníze? Ano, ale...
Jen v platech pro kantory ale kvalita českého školství podle něj nevězí. „Už před třemi čtyřmi lety se tady nesmírně tlačilo na to, aby se učitelům zvýšily platy. To je naprosto legitimní, jsem pro, taky je našim učitelům zvyšujeme každým rokem. Problém je ale v tom, že se společenská energie využila k prosazení, k tlačení, pouze této jedné, zdánlivě banální věci,“ zdůraznil Kania.
Šlo podle něj jen o to, aby se změnily priority v čerpání ze státního rozpočtu, což se taky stalo. „Přitom se to dalo perfektně spojit s nějakou širší změnou celého systému. To se neudělalo. Teď máme všichni pocit, že jsme dluh ve školství splatili. Peníze jdou nahoru, už dosáhly poměrně pěkné úrovně a máme hotovo. Realita je pravý opak.“
Úroveň vzdělávání se nezvedne jen navýšením platů kantorů, ale ani redukcí víceletých gymnázií. Kania přitom přiznává, že jedno osmileté gymnázium s víc než 200 studenty jeho společnost provozuje.
„Cíl, aby tam chodili studenti s nejlepšími studijními předpoklady, se už dávno neplní. Stala se z toho masová věc. Letos přijmeme historicky nejvyšší počet studentů, měli jsme dvojnásobný zájem, než býval standardně, což vůbec nechápu,“ podivuje se v Interview Plus Kania.
Zájem žáků a jejich rodičů si vysvětluje tím, jak jeho školy zvládly virtuální výuku.
Průmyslová lobby
„Nemyslím si, že můžete vzít polovinu osmiletých gymnázií, zrušit je, nebo je přetvořit na základní školy. To asi ne. Tento koncept se nepovedl, ale mělo by se k němu přistoupit nějak inteligentně na základě dat a analýz. Problém se segregací to určitě nevyřeší,“ pokračuje.
24:26
Máme zastaralé a předimenzované učivo, přiznává ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal
Číst článek
„Talentované děti, statisticky z rodin, které jsou vzdělanější, jdou na osmiletá nebo čtyřletá gymnázia. Ti, co se nenarodili s dobrými studijními předpoklady, z rodin, kde vzdělání není ani na prvním, druhém nebo třetím místě, přestože mají nějaký potenciál nebo talent, tak končí na školách tohoto typu,“ říká směrem k učilištím a odborným školám.
Ty podle něj přitom nevypadají nijak dobře. Kania prý četl blogy dvou kantorek z učilišť, které popisovaly, jak to tam chodí, a sám to hodnotí slovy „je to děs a hrůza“.
„Tam si myslím, že je ten problém. Průmyslové lobby, která tady byla, vyhovoval systém generující děti, které se pak spokojí s 15 až 20 tisíci hrubého a které pak jdou do fabrik. Samozřejmě, že když pak oslabí ekonomika, tak polovinu z nich okamžitě vyhodí. Ti ale nepřejdou jinam, protože nemají kvalifikaci. Takže se jim to hodilo a myslím, že právě v tom je ,zakopaný pes‘,“ dodává.
