„Nejde nám o peníze navíc. Chceme, aby byl rozpočet kapitoly školství alespoň na takové úrovni jako v letošním roce,“ říká ke stávce místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová.
„Ve školství výrazně přibývá dětí. I když školství dostane o něco víc peněz, tak to nestačí na pokrytí stávajícího stavu,“ říká předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová.
Horší výsledky Česko vykazuje i v počtech mladých lidí, kteří nepracují ani nestudují. Naopak mají Češi oblibu v odborných středoškolských programech, které oproti jiným zemím častěji navštěvují.
„Mzdy na vysokých školách vzrostly o 36 procent a vědecké peníze o 37 procent za čtyři roky, ale v regionálním školství došlo k růstu platu o víc než 50 procent,“ říká bývalý ministr školství.
„Chybí lidi, kteří by prováděli žáky teorií i praxí. Ale jak bychom je mohli mít, když mladého inženýra musíte zaplatit. Učitelské platy v Polsku jsou vtip,“ uvedl učitel Gerard na pátečním protestu.
Senát návrh schválil po víc než tříhodinové debatě navzdory nejasnostem, z jakých dat bude objem peněz na platy pedagogů vycházet. Ministr školství chce o určení výše platů jednat s odbory.
„Celá řada vysokoškolských učitelů už dlouho naříká nad tím, že k nám chodí zbytečně staří studenti. V řadě evropských zemí je běžný rok vstupu na univerzitu 18 let,“ říká nový ministr školství.
Platy nejsou jediný způsob, jak získat do škol ty nejlepší mladé lidí a nejlepší kantory ve třídách udržet. Ale finanční motivace je podstatná a stát ji má plně ve svých rukou.
Všem pedagogickým pracovníkům není zaručena mzda v hodnotě kolem 130 procent průměrné hrubé mzdy. Poslanecká sněmovna ji zatím schválila pouze pro učitele.
Práci vychovatelů, asistentů pedagogů nebo trenérů ve školství sice Klíma považuje za nezastupitelnou, tahouny českého školství jsou ale podle něj učitelé.
Fialova vláda není ve snadné situaci. Požadavků na státní rozpočet je mnoho, výdaje by se ale měly snižovat. Ve školství chybí peníze pro humanitní akademiky a i pro učitele a pedagogické pracovníky.
Na některých fakultách jsou mzdové podmínky velmi špatné a každý týden nám kvůli penězům hrozí odchod lidí do jiného sektoru, popisuje historik a předseda odborového svazu Petr Baierl.
„Navýšení prostředků pro vysoké školy vnímám jako nezbytné i z hlediska toho, že jsme se rozhodli posílit financování základních a středních škol a jejich pedagogů,“ říká Langšádlová.
Stávka docentů. A nejen jich. I takový scénář akademici zvažují. Mají totiž málo peněz. Proč politici zapomněli na vysoké školy? A co se s tím dá dělat?
Předmětem sporu mezi poslanci bylo zavedení možnosti, aby jako kvalifikovaní učili i odborně vzdělaní nepedagogové, s čímž nesouhlasí asociace děkanů vysokoškolských fakult a některé učitelské spolky.
„Když zohledníte inflaci, v Praze se za tuto mzdu nedá přežít. Při dnešních cenách to nestačí ani na nájem. Situace je frustrující a je nutné řešení na politické úrovni,“ zdůrazňuje děkanka Lehečková.
Když před necelým rokem převzala vládu koalice Spolu a Pirátů se STAN, zavázala se, že do konce roku zlepší podmínky pro učitele. Jenže zákon, kterým by vláda svůj závazek splnila, stále chybí.
Investice do školství by se daly odložit na lepší časy. Vzdělávání je ale priorita i za války. Protože jen vzdělaní lidé se dnes mohou postarat, aby Česko bylo odolnější proti dalším krizím.
Školy mají problém sehnat kvalifikované učitele. Někde nejsou platy dost vysoké v porovnání s jinými profesemi, jinde není pedagogická fakulta. Mladí učitelé odchází i proto, že jim chybí podpora.
Ministr vnitra Vít Rakušan v Hřensku oznámil plán zvýšit platy hasičům a policistům. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka oznámil valorizaci průměrného starobního důchodu o 850 korun.
„Jak premiér Petr Fiala, tak ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ujišťovali, že se na platy pedagogů sahat nebude,“ upozorňuje šéf školských odborů František Dobšík.
Předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Dobšík komentoval krok vlády: „Deklarovaná priorita školství nové vlády dostala velkou trhlinu. Ještě ani nezačali a už zklamali.
Praha||Andrea Kubová|Zprávy z domova|10 výzev pro příští vládu
Sněmovní volby se blíží. Radiožurnál a iROZHLAS.cz se vám pokusí přiblížit, jaké kroky by strany a hnutí v případě svého zvolení udělaly. Osmá výzva nese název „Platy učitelů“.
S dalším navyšováním mezd ve školství ale nesouhlasí ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle jejích výpočtů totiž nárůst výdajů na platy učitelů vyjde státní kasu na 24 miliard korun.
