„Nemám ani na transparent“ hlásal v úterý jeden z nápisů v Olomouci. Jak rozumíte takové nadsázce?
Mohu dokázat z dat, že peníze, které šly konkrétně na vědu mezi roky 2016 až 2022, tedy takzvaná institucionální podpora, vzrostly o 44 procent. Je třeba říci, že ani vláda, ani já, ani ministr školství nerozhodují o přerozdělení prostředků v rámci jednotlivých vysokých škol.

Vidíme tam naprosto jednoznačně, že například lidé ve stejných pozicích docenta nebo profesora mají na jedné univerzitě mnohdy i trojnásobné příjmy.

Já jsem i na úrovni vlády dlouhodobě zastáncem toho, aby se navýšily prostředky pro vysoké školy obecně.

To je samozřejmě nezbytné a vnímám to jako důležité i z hlediska toho, že jsme se rozhodli posílit financování základních a středních škol a jejich pedagogů. To je také v pořádku, ale není možné, aby se opomíjeli vysokoškolští pedagogové. 

Pokud ale hovoříte o tom, že by se měly z úrovně vlády navýšit prostředky cíleně pro společenské a humanitní obory, pak to není v kompetenci vlády, ministru ani ministra školství.

Vy, podobně jako zástupci ministerstva školství, upozorňujete, že o rozdělení peněz mezi fakulty rozhodují jednotlivé univerzity. Na tenhle argument ovšem například předseda Vysokoškolského odborového svazu Petr Baierl, historik ze Západočeské univerzity, v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu, namítl, že může dojít k situaci, kdy na některých senátech mají větší zastoupení „bohatší“ fakulty a menší zastoupení mají ty „chudší“. Bohatší fakulty si podle Baierla samozřejmě nebudou přerozdělovat finance tak, aby přišly o víc peněz. Nic to podle něj ale neomlouvá to, že opravdu chybí finance na vstupu. Není to pádná připomínka?
Já si myslím, že vysoké školy u nás mají naprosto správně vysokou míru autonomie. K vysoké míře autonomie ale patří také vysoká míra odpovědnosti. Nepochybuji o tom, že rektoři si uvědomují i význam společenskou humanitních oborů.

Na druhou stranu je zde i otázka toho, že rektoři nemají natolik silné nástroje pro manažerské řízení institucí, protože například počet lidí na jednotlivých fakultách více ovlivňují děkani. Na včerejším jednání se zástupci vysokých škol zejména v těchto oborech zaznívaly i tyto argumenty.

Tedy zda nepřistoupit ke změně legislativní, aby se posílila role rektorů a aby mohli lépe prakticky rozhodovat o směřování univerzity. Diskuze se tam samozřejmě vedla i k otázce o nárůstu počtu lidí.

Jen z dat, které máme z Českého statistického úřadu, byl narůst od roku 2016 do roku 2021 na vysokých školách v oblasti výzkumu 30 procent. To má samozřejmě také vliv na výši odměn.

Aby bylo vůbec co rozdělovat, ti, kdo se v úterý zapojili do protestních akcí, žádají víc peněz pro oblast vysokého školství. Mají podle vás v tomhle směru reálné, přiměřené požadavky?
Určitě o tom budeme jednat na vládě. Já patřím mezi členy vlády, kteří to podporují a podporovat to budu. Na druhou stranu také ještě vidím prostor pro využívání zdrojů, které jsou k dispozici.

Dám takový příklad, kterým jsou ERC granty, což jsou špičkové granty pro vědce. Čeští vědci zde minulém finančním období ve srovnání s například rakouskými žádali zhruba jednu šestinu.

To znamená, že v Rakousku prostředky, plynoucí právě z evropských zdrojů, dosahují šestinásobné výše. I tyto prostředky, o které můžou vědci žádat, se u nás nevyužívají. 

Vladimír Kroc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít