‚Vaříme se v pocitu nedůstojnosti.‘ Vysokoškolští učitelé vstupují do odborů a hrozí zánikem oborů
Vyučující na humanitních a sociálněvědních oborech zvažují stávku nebo žalobu na univerzitu kvůli malým mzdám. Jde jim také o propastné rozdíly ve mzdách napříč fakultami. V exaktních vědách přesahují platy profesorů i 100 tisíc korun, zatímco ve společenskovědních oborech nedosahují ani důstojné mzdy. Ministerstvo sice nedávno zřídilo pracovní skupinu, která se má mzdami na vysokých školách zabývat, vyučující mezitím vstupují do odborů.
Děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Eva Lehečková pro Český rozhlas Plus mluvila o neúnosnosti situace: „Když zohledníte inflaci, tak v Praze se za tuto mzdu nedá přežít. Při dnešních cenách to mnohdy nestačí ani na nájem. Ta situace je pro pedagogy skutečně frustrující a je nutné řešení na politické úrovni.“
Poslechněte si příspěvek Hany Řičicové o pracovních podmínkách českých vědců a vědkyň z humanitních a společenskovědních oborů nejen na Univerzitě Karlově
Takový pocit má i muzikolog z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Vít Zdrálek. „Každý měsíc se vařím v pocitu nedůstojnosti,“ říká.
Na pozici odborného asistenta si za náročnou tvůrčí vědeckou práci vydělá v průměru 30 tisíc hrubého – plat hluboce pod úrovní minimální důstojné mzdy, která loni v Praze dosahovala ke 40 tisícům, nebo průměrné mzdy v Praze, která v závěru loňského roku činila téměř 50 tisíc korun.
„Jedna rovina je praktická, člověk pravidelně jednu za měsíc naráží na to, že nemá peníze na účtu. Což by se člověku určitého věku s určitými druhy zodpovědností nemělo stávat. Druhá rovina je nějaký pocit důstojnosti, který pochopitelně tahle situace vůbec neumožňuje,“ popisuje Zdrálek a navrhuje:
Univerzitní učitelé chystají protest za zvýšení platů. Často mají nižší mzdy než na středních školách
Číst článek
„Pomohlo by, kdyby se mzdy, které pobíráme, radikálně zvýšily. To znamená ne o tisíc, ani pět tisíc korun, ale tak, aby se pohybovaly někde na úrovni důstojné mzdy adekvátní příslušnému regionu, kde ta univerzita sídlí. Tím by to mohlo začít, pak by se mohly začít nastavovat procesy jinak.“
Není děkan jako děkan
Nejsou to ale jen nízké platy humanitních a společenských vědkyň a vědců, jde taky o propastné rozdíly ve mzdách napříč fakultami. Jak ve svém článku grafem dokládá Jakub Jirsa z Ústavu filosofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, zatímco plat profesora z 2. lékařské fakulty překročil v roce 2021 částku 100 tisíc korun, profesorský plat na Husitské teologické fakultě na téže Univerzitě Karlově se nevyšplhal ani ke 40 tisícům.
Může za to ne příliš spravedlivé přerozdělování prostředků na univerzitě, zapříčiněné vnitřním mzdovým předpisem, který operuje s takzvanými podlahami a stropy. Zatímco některé fakulty se drží spíš u stropů, humanitní a společenskovědní obory zůstávají na podlahách.
„Není možné, aby docent na jedné fakultě pobíral o 100 procent vyšší mzdu než na fakultě jiné.“
Na to upozorňuje i Ondřej Vojtěchovský z Odborové organizace Filozofické fakulty Univerzity Karlovy:
„Zákonu hovoří o tom, že na stejné pozici má být daný zaměstnanec odměňován adekvátně a stejně. Není možné, aby docent na jedné fakultě pobíral o 100 procent vyšší mzdu než na fakultě jiné.“
Ministerstvo to chce řešit
Problém je navíc a zásadní roli v něm hraje taky ministerstvo školství, které fakultám poskytuje peníze na základě takzvaných koeficientů ekonomické náročnosti – ty jsou platné od 90. let a zjednodušeně řečeno předpokládají, že zatímco některé fakulty potřebují špičkové laboratorní zázemí a nákladnou výpočetní techniku, lidé z filozofické fakulty si vystačí s tužkou a papírem. To dnes samozřejmě neplatí.
Vedení univerzity i ministerstvo školství chce situaci řešit. Ministerstvo nedávno zřídilo pracovní skupinu, která se má mzdami na vysokých školách intenzivně zabývat.
3:48
Akademiky humanitních oborů tíží nízké platy, podle zástupců fakult situace začíná být neúnosná
Číst článek
„Pracovní skupina za účasti zástupců zákonem stanovených reprezentací vysokých škol, kterými byly Česká konference rektorů a Rada vysokých škol, na ministerstvu diskutovala klíčové otázky systému financování vysokých škol v souvislosti s výší mezd akademických pracovníků,“ uvedla mluvčí ministerstva Aneta Lednová.
„Dalším krokem bude příprava podkladového materiálu pro jednání vlády, který bude ještě před předložením ministrům projednán s asociacemi děkanů fakult a dalšími aktéry. Předpokládáme, že se tak stane v řádu týmů,“ shrnuje Lednová.
Odboráři žádají také to, aby stát dlouhodobě navýšil peníze pro vysoké školy. „Tak aby univerzity a vysoké školství dostávaly z rozpočtu stejné procento, jako je průměr zemí sdružených v OECD. To je adekvátní požadavek, který mimo jiné prosazují i rektoři vysokých škol,“ zdůrazňuje Vojtěchovský.
Rektoři ve svém prohlášení poukázali na to, že podíl vysokých škol v rozpočtové kapitole ministerstva školství postupně klesl z 18 procent v roce 2010 na předloňských 12 procent.
Vstup do odborů
Akademici a akademičky teď vstupují do odborů a snaží se vyjednávat, ale v případě neúspěchu zvažují dokonce krajní možnosti, jako je stávka nebo třeba podání žaloby na Univerzitu Karlovu.
Že vzrostl zájem o členství v odborech, potvrzuje Ondřej Vojtěchovský, člen výboru Odborové organizace Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
„Filozofická fakulta garantuje a zajišťuje existenci často unikátních oborů. Pokud by žádná změna nenastala, tak tady fakticky hrozí zánik nebo výrazné omezení mnohých humanitních společenskovědních oborů,“ uzavírá Vojtěchovský.
