Platy pedagogů jsou nedůstojné. Často si musí přivydělávat druhou prací, upozorňuje odborář
Na třinácti fakultách českých vysokých škol proběhla stávková pohotovost vyhlášená Vysokoškolským odborovým svazem. Cílem akce s názvem Hodina pravdy bylo upozornit na nízké platy univerzitních učitelů. Jaký byl program protestu? Proč se současná situace týká především humanitních a společenskovědních oborů? A jaké jsou požadavky akademiků? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídal historik a předseda odborového svazu Petr Baierl.
Chcete upozornit na nedůstojné podmínky vyučujících humanitních a společenskovědních oborů. V čem jsou nedůstojné?
V odměňování. Na některých fakultách – a nejen na filozofických a společenskovědních, patří tam třeba fakulty zdravotnických studií či umělecké školy – jsou mzdové podmínky velmi špatné a každý týden nám kvůli penězům hrozí odchod lidí do jiného sektoru.
Nechceme propouštět špičkové zaměstnance, kteří potom budou chybět. S očekávaným nárůstem studentů vysokých škol budeme těžko shánět odborníky, upozorňuje historik a předseda Vysokoškolského odborového svazu Petr Baierl
Ti, co zůstávají, se nějakým způsobem snaží, mají vedlejší příjmy z jiných činností. Například kolegyně z plzeňské fakulty, která působí jako odborná asistentka na katedře germanistiky, mluví tedy perfektně německy a vede odborné práce, bere 29 800 korun hrubého. Zároveň je soudní překladatelkou, tím dorovnává mzdu. Vedlejší přivýdělky a další aktivity ale samozřejmě souvisí s tím, že se snižuje kvalita pedagogické nebo vědecké činnosti, protože máte ještě jiné starosti.
Proč jste se zaměřili jen na humanitní a sociálněvědní fakulty? Podle ředitelky sekce vysokého školství na ministerstvu Radky Wildové se problém s odměnami netýká jen humanitních oborů.
Ano, týká se celého vysokého školství. To je podfinancované již několik let. V roce 2009 byl podíl na HDP vysokého školství 0,6 procenta, minulý rok to bylo 0,45 procenta, což je v dnešní době, když se to přepočte, rozdíl asi 10 miliard. To je na vzdělávací činnost, a to tam opravdu chybí.
Fakulty, které mají větší možnosti ohledně vědy a výzkumu, si získají větší granty, mohou publikovat v prestižních časopisech a jsou za to náležitě ohodnoceni Metodikou 2017+, dotují vzdělávací činnost z peněz na vědu. U humanitních a uměleckých oborů granty jsou, ale nižší. Publikování v některých prestižních zahraničních časopisech je velice složité, protože lokální archeologické výzkumy nikoho v Anglii moc nezajímají.
„Některé fakulty mají větší možnosti v rámci grantů, mohou publikovat v prestižních časopisech a jsou za to náležitě ohodnoceni. U humanitních a uměleckých oborů jsou granty nižší.“
Petr Baierl (předseda oborového svazu)
Mimo jiné žádáte zrovnoprávnění tarifů mezd mezi jednotlivými obory na vysokých školách. Můžete to vysvětlit?
Na některých vysokých školách je tzv. klouzavý tarif, kdy máte určitou částku a můžete dostat mzdu až do nějaké částky. A samozřejmě ty bohatší školy mohou dát docentovi, který by mohl mít například 60 tisíc, tu nejvyšší částku, kdežto ty nejchudší dají tu nejnižší, protože na to nemají prostředky.
Tím vznikají velké rozdíly a to je třeba nějakým způsobem změnit. Proto deklarujeme v našem usnesení, že podporujeme nejen děkany filozofických fakult a jejich požadavky, ale zároveň podporujeme navyšování rozpočtu vysokých škol a změnu systému financování.
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně k protestům přistoupila spíš symbolicky, protože brněnská fakulta má menší počet oborů než třeba pražská. Nevypisuje ty drahé pro pár studujících, takže ušetří a drží platy vyučujících výš. Neměly by fakulty víc přemýšlet právě nad tím, co si mohou dovolit?
Je to úžasná myšlenka, ale my potřebujeme ty malé obory. Nemůžeme přece zrušit například obor mongolistiky. Diskutovalo se to na setkání se zástupci jednotlivých asociací děkanů fakult a bude se hledat nějaká cesta těchto prostředků, ale my říkáme, že je třeba nejprve dát tomu nějaký obrázek a peníze, a pak můžeme řešit tyto věci.
Asociace děkanů filozofických fakult vyčíslila, že by podfinancované fakulty měly letos dostat skoro půldruhé miliardy korun, aby se situace stabilizovala. Víte, z čeho vychází takový propočet?
Ano, to včera deklarovala Radka Wildová. Je to přesně spočítáno dle určitých postupů a je to 1,4 miliardy korun, která by měla nějakým způsobem situaci stabilizovat. Ministerstvo říká, že 500 milionů už jsme dostali v letošním rozpočtu, což je pravda, takže se tedy jedná o částku 900 milionů.
Co je tzv. záchranný příspěvek na některé univerzitní obory? A jak lze řešit nedůstojnou situaci doktorandů? Poslechněte si celý rozhovor, audio najdete výše.
