Vánoce nebudou normální, roušky s námi zůstanou i v příštím roce, předpovídá biochemik Trnka
V Česku ve středu přibylo vůbec nejvíce případů nákazy koronavirem od začátku epidemie. Přibývá i těžkých průběhů nemoci covid-19 a zemřelých. Biochemik Jan Trnka z Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP) se ale domnívá, že už příští týden by jejich počty měly dosáhnout vrcholu.
„Problém je, že pokud by mezilidské kontakty a chování zůstaly na stejné úrovni, tak ten pokles bude velmi pomalý,“ říká Trnka ve vysílání Českého rozhlasu Plus s tím, že podle současných modelů počty nakažených do konce roku neklesnou pod 3000 denně.
Velký problém vidí i v tom, že podíl pozitivních testů se stále pohybuje okolo 30 procent – reálně nakažených, kteří nebyli testováni, je nepochybně několikanásobně více, minimálně dvakrát.
Za příliš optimistický proto považuje názor ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška, podle něhož by se s rozvolňováním mohlo začít za dva až tři týdny. Podle Trnky je rozvolňování opatření riskantní a situaci může jen zhoršit.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za hnutí ANO) prohlásil, že Česko má v evropském srovnání už nyní poměrně přísná opatření. Trnka ale vyzdvihuje příklad Izraele, který na čtyři týdny zavedl ještě přísnější omezení, a zdá se, že se tam podařilo dostat epidemii pod kontrolu.
Nárůst pozitivních se zastavil. Ke zlepšení je třeba chovat se zodpovědně, uvedl ministr Blatný
Číst článek
„Vláda by měla komunikovat tak, aby lidé věřili, že je v jejich zájmu se uskrovnit a omezit kontakty, abychom měli normálnější Vánoce a začátek roku. To se bohužel pořád neděje a důvěra je možná ztracena už navždy. Podle toho, co vidíme teď, to vypadá, že letošní Vánoce asi nebudou normální,“ dodává Trnka, který působí také v Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Velké rezervy stále vidí například v nedostatečném využívání práce z domova ve srovnání s jarními měsíci. Zároveň tehdy se mezilidské kontakty snížily na třetinu normálního stavu, ale nyní jsme jen zhruba na polovině.
„Na ulicích vidíte, že to nevypadá jako v březnu. Je pravděpodobné, že roušky budeme v nějaké formě nosit ještě dlouho do roku 2021. A možná déle,“ podotýká.
Plošné testování?
V případě, že by lidé své setkávání neomezili, navrhuje BISOP plošné testování populace. „Je to jedna z možných cest, jak počty nakažených relativně rychle srazit dolů. Vedlo by to k významnému poklesu, ale asi ne k úplné kontrole nad pandemií do konce roku. Zpřísnění opatření a omezení kontaktů by pomohlo víc,“ srovnává.
Plošné testování na Slovensku mezi účastníky odhalilo asi procento nakažených, ovšem s využitím relativně méně spolehlivých antigenních testů. I tak to ale má podle Trnky smysl, zvláště pokud se testuje ve dvou vlnách.
Virolog Libor Grubhoffer se ale domnívá, že kvůli fatálnímu nezvládnutí epidemie ze strany vlády nyní již nelze takto citlivé epidemiologické šetření provést, protože společnost je už příliš promořena virem.
„To si vůbec nemyslím. Efekt by to mělo, ale otázkou je, zda by to stálo za vynaložené náklady a jestli by lidé přišli v tak velkých počtech jako na Slovensku. Tam se to podařilo překvapivě dobře,“ reaguje Trnka.
Vrátí nás vakcína do normálního života? Poslechněte si celý rozhovor v záznamu Interview Plus.
