Čtyřmiliardová zakázka na vysílačky záchranářů bude bez soutěže. Hamáček se nedohodl s Babišem
- Ministr vnitra Jan Hamáček z ČSSD se zatím nedohodl s premiérem Andrejem Babišem (ANO), jak rozšířit komunikační sítě pro záchranáře tak, aby mohla přenášet i potřebná data. Tedy třeba zdravotní dokumentaci či videa, jež mohou pomoci při záchraně životů.
- Vnitro nakonec po více než půldruhém roce příprav jednání s různými dodavateli chystá jen obnovení stávajícího hlasového systému Pegas s technologií Tetrapol, která funguje jako vysílačková síť.
- Podle materiálu pro vládu, který Radiožurnál získal, má přijít investice a provoz po dobu nejméně dalších osm let na celkem 4,4 miliardy korun.
Obří zakázku má bez soutěže získat původní dodavatel technologie, firma Pramacom, a státní podnik NAKIT.
Pramacom ji má za 1,8 miliardy korun zmodernizovat a NAKIT za dalších 2,6 miliardy korun udržovat nejméně do konce roku 2027 v provozu.
Čínské technologie ve vysílačkách záchranářů? Vnitro rozhoduje o citlivé státní zakázce za miliardy
Číst článek
Ministr vnitra Jan Hamáček na dotaz Radiožurnálu řekl, že návrhů, jak modernizovat dožívající komunikační systém, bylo sice skutečně několik, na žádném se ale nenašla shoda.
„Nedošlo k dohodě v rámci vládní koalice, respektive mezi mnou a panem premiérem. Takže řešení, které je teď ve hře, je nezbytné minimum, co udělat,“ vysvětlil.
V rozporu se zákonem?
Proti zadání zakázky napřímo, která navíc neřeší možnost přenášet data, však protestují operátoři O2 a Nordic Telecom. Ti byli už loni mezi zájemci o vybudování modernější digitální sítě. Ministerstvo vnitra je tehdy spolu s dalšími společnostmi také pozvalo k takzvaným tržním konzultacím k zamýšlené zakázce.
„Jsme přesvědčeni, že naše řešení je výrazně úspornější než pouhá modernizace Tetrapolu, protože již zahrnuje podporu datové komunikace. Tu stávající síť nepodporuje a nebude podporovat ani po nákladné modernizaci,“ reaguje na poslední návrh vnitra ředitel vnější komunikace Nordic Telecomu David Voska.
„Nedošlo k dohodě v rámci vládní koalice, respektive mezi mnou a panem premiérem. Takže řešení, které je teď ve hře je nezbytné minimum, co udělat.“
Jan Hamáček (ministr vnitra)
Podle něj navíc není krok ministerstva v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. „Budeme tak zvažovat všechny právní kroky, které nám zákon dává včetně stížnosti k antimonopolnímu úřadu,“ dodal pro Radiožurnál.
Podobně kritický je i operátor O2. „Nerozumíme tomu, proč by se měla modernizovat a provozovat za miliardy korun stávající vysílačková síť do roku 2027. S tímto postupem nesouhlasíme a jsme připraveni hájit svá práva adekvátními prostředky,“ uvedl mluvčí společnosti Hany Farghali.
Důvod, proč na modernizaci systému nevypíše stát veřejný tendr, je však podle ministra vnitra Hamáčka v tom, že technologie podléhá utajení. „Jedná se o uzavřený systém, který je provozován pro složky Integrovaného záchranného systému, tudíž je neveřejný a je to součást kritické infrastruktury státu,“ vysvětlil.
V materiálu pro vládu pak vnitro uvádí, že pokud by na obnovu sítě resort vypsal veřejnou soutěž, hrozí vyzrazení utajovaných informací zásadního významu. „A tím i ohrožení bezpečnostních zájmů České republiky,“ píše se v dokumentu. Soulad se zákonem úřadu podle materiálu potvrdilo stanovisko právní kanceláře Mazel & Směja.
Neexistující síť
Vnitro navíc proti tendru argumentuje i bezodkladností zakázky. Zařízení Tetrapolu totiž končí životnost, protože jeho dodavatel ho bude podporovat zčásti jen do letošního podzimu a celkově pak do konce příštího roku.
Modernější digitální síť, kterou mu nabízeli při konzultacích operátoři, však má být podle dokumentu pro vládu připravena pro komerční provoz až „koncem 20. let 21. století“. To údajně potvrdilo i odborné stanovisko firmy ba consulting.
‚Nejsou peníze.‘ Novela měla zlepšit kyberbezpečnost ministerstev a vlády, ale vnitro ji zametá pod stůl
Číst článek
Ani s tím ale operátoři nesouhlasí. Podle nich by sítě byly připraveny na všechny potřebné funkce nejpozději v roce 2022, tedy rok či dva roky po konci životnosti Tetrapolu. Mezitím se podle nich mohlo zvolit jen krátkodobé přechodné hybridní řešení.
Ministerstvo vnitra původně také hybridní řešení vládě navrhlo. „Z bezpečnostního hlediska nesmí nastat situace, aby systémy pro bezpečnostní a záchranné složky nefungovaly. Musí tedy být prověřené z pohledu uživatele, bezpečnosti či dostupnosti ještě před jejich nasazením do praxe. V tuto chvíli nejsou ještě v sítích LTE dostupné všechny funkcionality požadované složkami Integrovaného záchranného systému,“ uvedl pro Radiožurnál koncem ledna náměstek ministra vnitra Jaroslav Strouhal.
Resort tak počítal s tím, že sice obnoví síť Pegas, ale zároveň ještě letos vypíše soutěž na vybudování datové sítě.
Svoji technologii hájí dlouhodobě také firma Pramacom. Modernizace Pegasu, který je majetkem státu, může být podle šéfa nových projektů firmy Kamila Knotka mimo jiné levnější, než budování zcela nové mobilní sítě. „Většinou se podobné systémy řeší právě v oddělených sítích. Tedy že je oddělená sít pro hlasovou komunikaci, která je kritická a musí mít nejvyšší zabezpečení, a pak doplňkovou síť na posílání obrazového materiálu, která nemusí kritická být,“ upozorňuje Knotek.
Podle Jana Hamáčka se o komunikační síti každopádně ještě bude jednat. Podle usnesení vlády z minulého měsíce má vnitro do konce října předložit Bezpečnostní radě státu další materiál, jak by „cílové řešení“ zajišťující hlasové i datové služby pro Integrovaný záchranný systém mělo vypadat.
