Minulé prezidentské volby rozhodlo ve Wisconsinu 20 tisíc hlasů. Důležitou roli bude stát hrát i letos
Zatímco zemědělské obce v americkém Wisconsinu zdobí hlavně červená barva republikánů a vlajky Donalda Trumpa, ve velkých městech, jako je Madison nebo Milwaukee, to vypadá přesně naopak. Předzahrádky městských domů jsou plné především plakátů na podporu demokratické kandidátky Kamaly Harrisové. Při posledních prezidentských volbách o vítězovi ve Wisconsinu rozhodlo jen zhruba 20 tisíc hlasů.
V Barronu ve venkovském Wisconsinu stojí dům, před kterým je nejmíň pět cedulí na podporu Donalda Trumpa.
Ve Wisconsinu se volí republikáni i demokraté. Jaká je tam nálada před blížícím se hlasováním?
„Ty cedule dostal můj manžel jako dárek k narozeninám. Modlíme se, aby se bývalý prezident Donald Trump vrátil do Bílého domu, protože souhlasíme s jeho politikou. Máme rádi náboženskou svobodu. Líbí se nám jeho postoj, aby federální vláda nebyla pro potraty. Je v pořádku, že v jednotlivých státech toto právo mají,“ vysvětluje Sylvia.
„Támhle zrovna přijíždí můj manžel. Ten vám něco o Trumpovi určitě řekne. On se jako Trump i obléká,“ dodává a přidává pozvání do kuchyně.
Do kuchyně její muž Ed přišel v obleku, červené kravatě. Na saku má americkou vlajku a na hlavě gumovou masku Donalda Trumpa.
„Mám na něm rád, že je lídr. Je mi 75 let a jsem veterán z Vietnamu. A Trumpa podporuji od první chvíle, kdy jsem ho viděl sjíždět na tom známém eskalátoru v roce 2015,“ vysvětluje.
Sylvia a Ed jsou v důchodu, dřív ale pracovali na krocaní farmě. „Měl jsem na starosti 120 tisíc krocanů,“ říká.
Harrisová zakončila kampaň ve Washingtonu. ‚Dá binec do pořádku,‘ věří její příznivci
Číst článek
Malých farem ale podle něj ubývá, spojují se do větších firem. „Malé farmy jsou ale lepší pro místní komunitu. Víc ji podporují. Pozorujeme to i v našem kostele. Když začali malí farmáři odcházet, tak nám ubylo podpory. To už se ale děje nějakou dobu, není to něco, co by se stalo za poslední čtyři roky,“ popisuje.
Malou ekologickou farmu se už dvacet let snaží na wisconsinském venkově udržet Michael.
„Když jsem byl mladší, tak jsem věřil tomu, že budeme mít v naší zemi revoluční změnu v zemědělské výrobě. Ale nic se nestalo. Takže teď se snažím prostě pracovat pro své zákazníky, pro které je dobré jídlo důležité. V tom, co děláme, jsme výjimka. Je to trochu moc práce na to, kolik vyděláte. Zemědělství ve Spojených státech je většinou v podstatě průmyslová výroba,“ říká.
„Dneska tu prodávám různé druhy podzimní zeleniny. Mám tu saláty, poslední květáky, cibuli, česnek, dýně…,“ dodává.
Představu Eda a Sylvie o malém farmáři, který podporuje svoji komunitu, by Michael nejspíš splňoval skvěle. Politicky by se ale neshodli.
„Myslím, že na venkově ve Wisconsinu, ale obecně v celých Spojených státech mají lidi pocit, že se na ně zapomíná. A pak když někdo přijde a řekne: ‚Dostaneme vás zpět do popředí, tam kam patříte,‘ tak na to lidi slyší. Ale je to iluze a lež. Já nemám zájem být na vrcholu takové pyramidy, chci, aby se nám dařilo všem společně. Když ale vyrazím z farmy do centra obce, tak si uvědomím, že to lidi v mém okolí vidí většinou jinak. Zatím je to ale všechno klidné. Samozřejmě nevím, jak to bude do budoucna. Když se nebavíme o politice, tak jsme k sobě naprosto přátelští,“ popisuje.
Svou konkrétní volbu si ale Michael nechává pro sebe.