Odklad nástupu dětí do základní školy, chátrající kostely a vyhláška o interrupcích
V českém tisku se v sobotu dočtete, že o odložení nástupu dětí do základní školy žádají tisíce rodičů. Česko má být v tomto evropským šampionem, píší Lidové noviny. Mf DNES se zase věnuje vyhlášece z roku 1987, která určuje, že žena může jít na interrupci nejvýše jednou z půl roku. Tématem Deníku jsou ceny potravin. A Právo se věnuje problematice chátrajících kostelů, kterých se církev vzdává. Více ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Mf DNES
Mladá fronta Dnes si všímá stále platné vyhlášky z roku 1987, která určuje podmínky pro potraty. Podle této normy není možné jít opakovaně na interrupci, pokud od té poslední neuplynulo aspoň půl roku. Jsou tři výjimky - pokud už má žena alespoň dvě děti, bylo jí 35 let anebo pokud otěhotněla po znásilnění.
Poláci chtějí zabránit ‚potratové turistice‘ do Česka. Intervenovali v Praze kvůli senátní novele
Číst článek
Kancelář ombudsmana o podmínkách umělých potratů debatuje s ministerstvem zdravotnictví už deset let. Argumentuje mimo jiné tím, že stávající pravidla byla přijatá tak, aby vyhovovala potřebám tehdejšího socialistického státu, a od té doby neprošla žádnou změnou. Ministerstvo ale podle Mf DNES zatím žádnou změnu nechystá.
Lidové noviny
Odložení nástupu dítěte na základní školu žádají tisíce rodičů, upozorňují Lidové noviny. Česko je v tomto ohledu dokonce evropský šampion. I když má většina žádostí pádný důvod, jsou i případy, kdy mají rodiče jen strach z toho, aby jejich potomci uspěli.
Podle Lidových novin mohou být jedním z důvodů pro vysoký počet žádostí o odklad nároky na žáky prvního ročníku. Děti tempo nemusí zvládat a nestíhají pak učivo, za což jsou ve školách postihované. Nejčastějšími důvody pro odklad školní docházky jsou podle školských poraden celková nezralost dítěte a poruchy řeči. Někteří rodiče se taky neoprávněně bojí přetlaku na školách kvůli nástupu ukrajinských dětí. A část rodičů chce dětem jen prodloužit mládí.
Deník
Kdo chce šetřit, měl by si k obědu udělat vepřové s mrkví, nebo smažený květák. To jsou totiž jedny z mála potravin, které v meziročním srovnání zlevnily, píše regionální Deník. List proto sestavil „top deset“ potravin, jejichž cena oproti loňsku klesla nejvíc. Je mezi nimi hlavně zelenina, některé druhy ovoce a právě taky výrobky z vepřového masa.
Ministerstvo zemědělství začalo kontrolovat prodejní ceny potravin. Zaměřilo se na maso, máslo a pečivo
Číst článek
Například u zeleniny není nižší cena nic neobvyklého, podléhá totiž častým sezonním výkyvům. Regionální deník vysvětluje, že například loni byla poměrně nepříznivá sezona, a právě proto byly třeba mrkev, paprika nebo květák loni dražší než teď. Hlavně ve Španělsku, odkud se k nám zelenina často dováží, bylo velké sucho a navíc tam kvůli koronavirovým restrikcím neměli dostatek pracovníků na sklízení úrody. Letos je sezona lepší a není už ani problém s pracovní silou. Jenom dočasné pak může být i zlevnění vepřového masa a produktů z něj.
Právo
Chátrajících kostelů se církev vzdává, to je titulek sobotního deníku Právo. Deník přidává i několik příkladů. Třeba v plzeňské diecézi římští katolíci jen za loňský rok sedm svých památek darovali městům, obcím nebo spolkům. Starost o veškerý majetek totiž biskupství nedokáže financovat.
Plzeňská diecéze zahrnuje skoro celé západní Čechy a některé obce Středočeského i Ústeckého kraje. V celé oblasti je v současné době celkem 366 kostelů a kaplí. Zhruba třetinu jich už církev zdarma převedla na obce nebo spolky. Ty se pak o památku starají samy. Jak ale dodává deník Právo, i oni na opravu potřebují dotace. V některých případech jsou to částky v řádech až desítek milionů korun.
