Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) informoval o záměru vyčlenit miliardu korun na pronájmy kontejnerových staveb pro obce nebo kraje postižené povodněmi. Program chce vyhlásit v listopadu.

V Moravskoslezském kraji se má stav nebezpečí podle žádosti kraje týkat obcí s rozšířenou působností Bohumín, Bruntál, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Kravaře, Krnov, Opava, Ostrava. V Olomouckém kraji se má týkat obcí Jeseník a Šumperk.

Kulhánek novinářům řekl, že po konzultacích s hejtmany Olomouckého a Moravskoslezského kraje vláda také projednala materiál vycházející z praktické zkušenosti a potřeby zaplavených regionů. Program nazývaný Živel 4 reaguje na potřebu nouzového ubytování pro lidi, kteří nemohou být doma, ale chtějí být blízko poškozeným nemovitostem, aby je mohli opravovat.

Týká se také potřeby zajištění výuky ve školách a školkách. „To vše se odvíjí od modulárního a kontejnerového řešení, které je silně poptáváno,“ uvedl Kulhánek. Dodal, že na financování zejména pronájmů kontejnerových a modulárních řešení obcím nebo krajům bude vyčleněna miliarda korun. Program chce vyhlásit v listopadu po skončení stavu nebezpečí.

Snazší organizace pomoci

Při vyhlášeném stavu nebezpečí lze v postižených oblastech snadněji organizovat pomoc vojáků i hasičů, bez které se samosprávy i místní lidé ani tři týdny po záplavách stále neobjedou. Při obnově poškozené infrastruktury pak není třeba složitě žádat o stavební povolení, což distribučním firmám výrazně usnadňuje opravu poničených rozvodů elektřiny, plynu a vody.

Stav nebezpečí je nejnižším z krizových stavů, které mohou být vyhlášené. Závažnějšími jsou nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav. Jako jediný z nich ho nevyhlašují centrální politické orgány, ale hejtman kraje.

Může se týkat celého území příslušného regionu nebo jen jeho části. Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů. Další prodloužení doby vyhlášeného stavu nebezpečí je možné jen se souhlasem vlády.

Při platném stavu nebezpečí získá vedení kraje zvláštní pravomoci jako například ukládat pracovní povinnost, rozhodovat o pracovní výpomoci nebo možnost poskytnutí věcného prostředku pro řešení krizové situace.

Kraj může například bezodkladně provádět stavební práce a terénní úpravy v případě, že je třeba zmírnit nebo odvrátit ohrožení, a zakazovat vstup, pobyt a pohyb lidí na vymezeném místě nebo území. Umožňuje také například nasazení vojáků nebo zrychlené zadávání veřejných zakázek.

Stav nebezpečí byl pro celé území Moravskoslezského kraje vyhlášen 14. září z důvodu výskytu extrémní povodně a záchranných a likvidačních prací. Platit měl do půlnoci 14. října.

Žádost o prodloužení zněla na dalších 30 dnů. Pro celé území Olomouckého kraje byl stav nebezpečí vyhlášen 14. září z důvodu ochrany životů a zdraví obyvatel a ochrany majetku, a to s trváním do 13. října. Vládu kraj požádal o souhlas s prodloužením do 12. listopadu.

Záplavy v nejvíce postižených oblastech způsobily miliardové škody. Poškozeny byly budovy, silnice, železnice i další infrastruktura. Kabinet ve čtvrtek také rozhodl, že prodlouží termín, do kterého mohou krizové štáby dotčených krajů a další oprávněné subjekty žádat o materiální pomoc ze státních hmotných rezerv. Původně se počítalo s ukončením pomoci k 31. říjnu, nově je to k 31. březnu příštího roku. Vláda to uvedla v tiskové zprávě.

Správa státních hmotných rezerv do 1. října bezplatně uvolnila pro policii a hasiče kvůli pomoci s odstraňováním následků povodní pohonné hmoty za 8,93 milionu korun. Postiženým obcím, krajům a dalším subjektům dodala materiál za více než 422 milionů korun, uvedl úřad vlády.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít