„Ve spolupráci se zástupci vysokých škol jsme připravili krizovou novelu vysokoškolského zákona, která umožní mimo jiné přijmout doklad o maturitním vysvědčení až 90 dní po zápisu anebo při výuce, zkouškách, včetně státních, využívat nástroje distanční komunikace,“ uvedl Plaga.

Vysoké školy přešly kvůli opatřením proti covidu-19 na přelomu září a října na výuku na dálku. Podle ministerstva lze předpokládat, že protiepidemická omezení ovlivní jejich fungování i v první polovině roku 2021. Dálkovou výuku a úpravy v akademickém roce dělaly školy kvůli koronaviru již na jaře. Umožnil jim to zákon o zvláštních pravidlech pro vysoké školy, jehož účinnost ale platí jen do konce tohoto roku. Nová ustanovení ve vysokoškolském zákoně by na tuto normu měla navazovat.

Aby vysoké školy mohly pokračovat ve vzdělávání mimo svůj standardní režim i v příštím roce, je podle návrhu nutné úpravu projednat do konce roku. Sněmovna a Senát by ho proto měly posoudit zkráceně ve stavu legislativní nouze.

Pokud by mimořádné opatření v budoucnu omezilo výuku, podobně jako je to teď, mohly by vysoké školy bez potíží přejít na distanční vzdělávání, i když to třeba akreditace studijního programu standardně neumožňuje. Fakulty by také měly pravomoc v takovém případě změnit způsob, kritéria i termín pro přijímání uchazečů. Za běžných podmínek musí znát zájemci o studium podmínky pro přijetí minimálně čtyři měsíce před lhůtou pro podávání přihlášek, při krizových opatřeních by se mohly změnit 15 dnů před konáním přijímacích zkoušek.

Nová úprava má vysokým školám umožnit v případě potřeby také prodloužení či zkrácení akademického roku, včetně posunutí zkouškového období. Mohly by organizovat na dálku i státní a rigorózní zkoušky, a to bez ohledu na akreditovanou formu studia. Kvůli případným změnám v maturitách či státnicích a průtahům v uznávání vysvědčení z ciziny by se pak měla v mimořádných situacích prodloužit i lhůta pro předložení dokladů o dosaženém vzdělání, a to na 90 dnů od zápisu do studia.

Podmínkou využití daných ustanovení by mělo být vždy rozhodnutí ministerstva, které by určilo, kterých vysokých škol se zvláštní režim týká. Ministerstvo by potom také mělo určit lhůtu, po kterou bude tento režim platný.

Reakce rektorů

Rektoři vysokých škol podle předsedy České konference rektorů Petra Skleničky vnímají  návrh krizové novely vysokoškolského zákona pozitivně. „Považujeme to za dobré a moudré," uvedl. "Otevírá to i možnosti korespondenčně či distančně hlasovat o našich (vysokoškolských) orgánech a podobně, což jinak třeba nejde,“ řekl.

Podle něj se vysoké školy obávají, aby se nouzový stav s distančním vzděláváním neopakoval i v letním semestru. „Tam už bychom se asi výrazně dožadovali, aby výjimky k praktickým předmětům byly zachovány po dobu i nouzového stavu,“ uvedl Sklenička.

Scénář pro přijímací zkoušky v případě krize podle něj mají vysoké školy připravený z letošního jara. „Jsem si jistý, že to už bychom jeli podle stejného. Pokud vím i od jiných rektorů, tak se ten systém, který zvolili, více méně osvědčil,“ dodal. Řada fakult měla přijímací zkoušky v červnu a pak ještě kvůli pozdějším maturitám v červenci až září. Prioritu má ale podle Skleničky normální stav.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít